V Německu proběhly koordinované policejní razie zaměřené na potírání nenávistných projevů a extremistických aktivit na internetu. Podle zpráv německých médií, jako jsou ZEIT ONLINE, Süddeutsche Zeitung a MDR, bylo provedeno přes 170 policejních operací pod vedením Spolkového kriminálního úřadu (BKA).

Zásahy zahrnovaly domovní prohlídky, zabavení elektronických zařízení a výslechy podezřelých napříč spolkovými zeměmi, včetně Severního Porýní-Vestfálska, Bavorska a Saska. Hlavním cílem bylo potrestat autory nenávistných projevů a extremistického obsahu, přičemž značná pozornost se soustředila na pravicově extremistické aktivity spojené s prostředím kolem strany Alternativa pro Německo (AfD).

Podle ZEIT ONLINE bylo v rámci akčního dne provedeno přes 170 zásahů a 65 domovních prohlídek. Policie zabavovala telefony, počítače a další zařízení, která mohla sloužit k šíření extremistického obsahu. V Severním Porýní-Vestfálsku proběhlo 14 vyšetřovacích řízení, přičemž zásahy se uskutečnily v městech jako Bielefeld, Bonn, Düsseldorf či Kolín nad Rýnem. Spolkový ministr vnitra Herbert Reul (CDU) zdůraznil odhodlání úřadů: „Ti, kdo šíří nenávist a ohrožují demokracii, se nemohou skrývat za svými obrazovkami.“

BKA uvedlo, že většina vyšetřování se zaměřila na pravicově extremistické projevy, které tvoří přibližně dvě třetiny trestných případů, ačkoli některé případy se týkaly i levicově extremistických nebo nábožensky motivovaných aktivit.

Podle údajů BKA vzrostl v roce 2024 počet trestných činů spojených s nenávistnými projevy o 34 % oproti předchozímu roku, celkem na 10 732 případů (tagesschau.de). Tento nárůst je přičítán rostoucí polarizaci společnosti, kterou posilují globální konflikty, jako je válka na Ukrajině nebo napětí na Blízkém východě. Sociální sítě hrají klíčovou roli při šíření nenávistného obsahu, což zvyšuje tlak na úřady, aby proti těmto aktivitám razantně zakročily.

Süddeutsche Zeitung uvádí, že razie jsou součástí pravidelných akčních dnů, které mají nejen potrestat pachatele, ale také odradit další potenciální autory od šíření extremismu.

Zásahy budou mít zvláštní význam pro Alternativu pro Německo (AfD), která je dlouhodobě pod dohledem Úřadu pro ochranu ústavy (BfV) kvůli podezřením z pravicově extremistických tendencí. Podle MDR několik vyšetřování cílilo na osoby spojené s prostředím AfD, ačkoli přímé zapojení stranických funkcionářů nebylo bezprostředně potvrzeno. Razie by mohly posílit negativní vnímání AfD veřejností, zejména v době, kdy strana čelí kritice za své radikální postoje. n-tv.de poznamenává, že někteří členové AfD na sociálních sítích, například na platformě X, označili razie za pokus o „zastrašování politických odpůrců“, což může mobilizovat jejich voličskou základnu, která se cítí perzekvována.

Na druhé straně mohou razie podkopat důvěryhodnost AfD u umírněnějších voličů, kteří by mohli být znepokojeni spojením strany s extremistickými aktivitami.

ZEIT ONLINE zmiňuje, že někteří politologové považují tyto akce za signál, že stát chce aktivně čelit radikalizaci, což by mohlo omezit politický prostor pro AfD před nadcházejícími volbami. Zásahy také posilují tlak na stranu, aby se distancovala od extremistických prvků ve svých řadách, což může vést k vnitřním konfliktům mezi radikálním a umírněnějším křídlem.

Německo disponuje přísnými zákony proti nenávistným projevům a podněcování, zakotvenými v trestním zákoníku (§ 130 StGB). Zákon o prosazování práva na sítích (NetzDG) z roku 2017 ukládá sociálním sítím povinnost odstraňovat nelegální obsah a spolupracovat s úřady. Tyto předpisy umožňují efektivní zásahy proti online extremismu, ačkoli někteří kritici tvrdí, že mohou být zneužity k potlačování opozičních hlasů.

gnews.cz - GH