Umělá inteligence už v Číně není pouze tématem technologických firem nebo univerzitních laboratoří. Stává se pevnou součástí vzdělávacího systému od základních škol až po gymnázia. Čínské školy postupně zavádějí AI do běžné výuky, stát buduje jednotný systém hodnocení digitálních kompetencí a vzniká celonárodní strategie, jejímž cílem je vychovat novou generaci odborníků připravených na inteligentní ekonomiku budoucnosti. Tato snaha ale budí kontroverze - nikoliv však v samotné Číně, ale především v USA.

Na začátku nového školního roku například učitelé na Pekingské 80. střední škole využili velké jazykové modely a AI prompty k tomu, aby studentům ukázali nové způsoby učení v digitální době. Na experimentální základní škole Lijia v čchungčingské čtvrti Liangjiang New Area zase pedagogové pomocí inteligentní databáze vzdělávacích zdrojů vytvářeli personalizované učební plány a automaticky analyzovali studijní výsledky žáků.

Podobné scénáře dnes v Číně přestávají být výjimkou. Umělá inteligence se rychle přesouvá z experimentálních projektů do každodenní školní reality.

Stát chce rozšířit AI vzdělávání do roku 2030

Klíčovým impulzem se stalo oznámení čínského ministerstva školství z listopadu 2024 o posílení vzdělávání v oblasti umělé inteligence na základních a středních školách. Dokument jasně stanovuje, že do roku 2030 má být AI vzdělávání běžně dostupné na většině čínských škol. Umělá inteligence se zároveň stala jedním z hlavních pilířů nového kurikula informačních technologií.

Čína však nezačíná od nuly. Už v roce 2017 vydala Státní rada plán rozvoje nové generace umělé inteligence, který požadoval zavedení AI kurzů do škol a postupné rozšiřování výuky programování. Od té doby začala řada regionů budovat vlastní vzdělávací systémy.

V Guangzhou vznikla první oficiálně schválená středoškolská učebnice umělé inteligence. Město Qingdao založilo výzkumný institut AI vzdělávání a spolupracuje s univerzitami na přípravě pedagogů. Peking, Šanghaj, Shenzhen nebo Wuhan zase vytvářejí vlastní kurikula, digitální platformy a vzdělávací infrastrukturu.

Čína chce vychovat generaci připravenou na AI ekonomiku

Podle profesora Zhong Baichanga z Jihočínské pedagogické univerzity se umělá inteligence stala základní součástí moderní společnosti a AI gramotnost bude pro budoucí generace stejně důležitá jako čtení, matematika nebo práce s počítačem.

„Školy jsou hlavním místem pro rozvoj občanských kompetencí. Pouze plošným zavedením AI vzdělávání lze systematicky zvýšit úroveň technologické gramotnosti mladé generace,“ uvedl Zhong Baichang.

Podobně hovoří i odborníci na pracovní trh. Podle lektora Sun Yua z Univerzity mezinárodního obchodu a ekonomiky bude budoucí ekonomika potřebovat velké množství lidí schopných pracovat s AI technologiemi. Výuka umělé inteligence proto nemá studenty pouze naučit používat nové nástroje, ale také rozvíjet kreativitu, inovativní myšlení a schopnost řešit komplexní problémy.

Vzniká celostátní systém hodnocení AI gramotnosti

Právě na tuto oblast nyní navazuje další velký projekt. Na konci února 2026 byl oficiálně spuštěn celostátní systém hodnocení AI gramotnosti čínské mládeže pro děti a studenty od 6 do 18 let. Za projektem stojí Čínská elektronická společnost, Lidové vzdělávací audiovizuální a digitální nakladatelství a společnost Beijing Zhongqi Zhizao Technology.

Nový systém vznikl na základě „Pokynů pro všeobecné vzdělávání v oblasti umělé inteligence pro základní a střední školy (verze 2025)“ a propojuje výuku, průběžné hodnocení i závěrečné testování studentů.

Hodnocení je rozděleno do šesti úrovní – od L1 „základní seznámení“ až po L6 „integrované inovace“. Sledují se čtyři hlavní oblasti:

  • znalosti
  • praktické dovednosti
  • způsob myšlení
  • hodnotové postoje

Systém kombinuje průběžné sledování práce studentů během výuky s výsledky standardizovaných zkoušek. Cílem je vytvořit jednotný rámec pro rozvoj AI kompetencí po celé zemi, omezit rozdíly mezi regiony a nabídnout školám i úřadům jasná data o úrovni technologického vzdělávání.

Experti se pak shodují, že budoucnost AI vzdělávání nebude založena pouze na teorii. Klíčovou roli má hrát praktická výuka, projektové učení a práce na reálných problémech. Studenti by se měli učit nejen technologie používat, ale také chápat jejich společenské dopady a vytvářet vlastní inovativní řešení.

Kontroverze v USA: „Čína nutí děti do AI“

Právě kolem čínského AI vzdělávání se však v posledních měsících objevila i výrazná vlna kontroverzí, zejména v části amerických médií a na sociálních sítích. Často se objevují tvrzení, že Čína „nutí děti do umělé inteligence“, vytváří generaci technologicky řízených občanů nebo dokonce zavádí formu technologické indoktrinace už od nejnižších ročníků.

Při srovnání těchto tvrzení s reálným obsahem čínských vzdělávacích programů je ale zřejmé, že podobné interpretace bývají značně zjednodušené nebo vytržené z kontextu.

Samotné čínské dokumenty i odborné komentáře totiž nehovoří o nahrazení klasického vzdělávání umělou inteligencí ani o nucení dětí do úzce specializovaných technologických profesí. Hlavním cílem je budování základní digitální gramotnosti a schopnosti orientovat se ve světě, kde AI bude běžnou součástí každodenního života.

Tomu odpovídá i samotná struktura systému hodnocení AI gramotnosti. Nehodnotí pouze technické znalosti, ale také kritické myšlení, kreativitu, praktické schopnosti a hodnotové postoje studentů. Velká část výuky je navíc postavena na projektové práci, spolupráci a řešení problémů, nikoli na mechanickém memorování algoritmů.

Často zmiňované tvrzení, že čínské děti budou „povinně programovat od první třídy“, také neodpovídá realitě. Většina programů pro nejmladší děti je zaměřena spíše na základní seznámení s principy digitálního světa, logickým myšlením nebo bezpečným používáním technologií. Samotné čínské školy navíc otevřeně přiznávají, že stále čelí problémům s nedostatkem učitelů, techniky i kvalitních výukových materiálů.

Paradox: část USA kritizuje Čínu, jiná ji chce dohnat

Paradoxní zároveň je, že zatímco část amerických komentátorů čínský model kritizuje jako příliš agresivní, řada amerických technologických firem současně varuje, že Spojené státy ve výuce AI za Čínou zaostávají. Někteří představitelé Silicon Valley dokonce požadují zavedení povinné AI a informatické výuky také v amerických školách.

Debata tak ve skutečnosti neukazuje jednoduchý obraz „Čína nutí děti do AI“, ale spíše globální spor o to, jak má vypadat vzdělávání v době rychlého nástupu umělé inteligence. Z čínských materiálů i konkrétních projektů přitom vyplývá, že hlavním cílem není vytvořit armádu programátorů, ale připravit mladou generaci na technologickou společnost budoucnosti podobně, jako se v minulosti školy musely přizpůsobit nástupu počítačů nebo internetu.

gnews.cz - GH