Vítejte zpět u China Insights Weekly. Tady jsou některé hlavní body tohoto vydání:
Výroba německých přileb se přesouvá do Číny, kam přemisťuje produkci poslední významný evropský výrobce
Ekologické projekty iniciativy Pásmo a stezka dosáhly rekordu, aktivita za první pololetí činila 126,3 miliardy dolarů
Větrná a solární energetika má překročit polovinu instalované kapacity, podpoří ji nové požadavky na spolehlivost
Čína udělila licenci prvnímu hranému filmu vytvořenému pomocí AIGC a posouvá videa generovaná umělou inteligencí do dlouhometrážní streamované tvorby
Hlavní zprávy
Geely kupuje 34procentní podíl ve španělském závodě Fordu (link) a čínské automobilky získaly 34 % evropských dodávek plug-in hybridů (link)
Geely Auto převezme 34procentní podíl v závodě Fordu ve Valencii a vytvoří společný podnik, v němž bude Ford vlastnit 66 % a Geely 34 %. Hodnota transakce činí 221 milionů eur, tedy přibližně 252 milionů dolarů. Prvním vyráběným modelem bude elektrické SUV Geely EX5, které má z výrobní linky sjet v roce 2028. Následovat bude společně vyvinutý crossover nabízený s několika druhy pohonu.
Celkem se má v továrně vyrábět pět modelů. Závod má roční výrobní kapacitu 500 tisíc vozidel, v roce 2025 ji však využíval pouze z 26 %. Prodej Fordu v Evropě klesl z jednoho milionu automobilů před deseti lety na loňských 426 tisíc vozidel.
Dohoda umožní obejít cla Evropské unie, poskytne Geely kapitálově nenáročnou možnost vstupu na evropský trh a zároveň využije stávající kvalifikovanou pracovní sílu. Geely díky ní získá svůj první výrobní závod v Evropě, zatímco Ford bude moci lépe využít neobsazené výrobní kapacity.
Čínské automobilky v červnu získaly rekordních 34 % evropských dodávek plug-in hybridních vozidel. Značky včetně BYD a Chery zároveň představovaly 11 % všech nově prodaných automobilů a 15 % dodávek čistě bateriových elektromobilů na evropském trhu.
Růst přichází v době, kdy čínští výrobci využívají konkurenceschopné ceny a vyspělé bateriové technologie, aby oslovili zákazníky citlivé na cenu. Čínské automobilky překonaly své japonské konkurenty již druhý měsíc za sebou. Prodaly 171 630 vozidel, zatímco japonské značky zaznamenaly prodej 158 540 automobilů. Tento trend pravděpodobně ještě zesílí, protože čínské společnosti zakládají v Evropě místní výrobu.
Vedoucí představitelé společností Geely Auto a Ford oznamují vytvoření společného výrobního podniku ve Španělsku.
Čínský vývoz čipů se téměř zdvojnásobil, poptávka po umělé inteligenci podporuje zahraniční obchod (link)
Čína v prvním pololetí roku 2026 vyvezla 179,44 miliardy integrovaných obvodů v celkové hodnotě 177,28 miliardy dolarů. Hodnota vývozu tak meziročně vzrostla o více než 96 %.
Vývoz počítačů, serverů, paměťových zařízení a další techniky určené ke zpracování dat se zvýšil o 41,3 % na 138,08 miliardy dolarů.
Celosvětové budování infrastruktury pro umělou inteligenci přímo zvyšuje poptávku po produkci čínských továren. Nejde pouze o samotné procesory, ale také o související servery, paměti, síťová zařízení a další komponenty.
Infrastruktura pro umělou inteligenci se stala rozsáhlým průmyslovým trhem s výrazným růstovým potenciálem. Čína se účastní téměř všech úrovní tohoto dodavatelského řetězce.
Poslední německý výrobce cyklistických přileb přesouvá výrobu do Číny (link)
Poslední německý výrobce jízdních přileb KED přesouvá veškerou výrobu do Číny. Společnost jako důvod uvádí zvýšení minimální mzdy o 40 % na 13,90 eura za hodinu, prudce rostoucí ceny surovin a silnou konkurenci diskontních prodejců nabízejících přilby vyrobené v Číně.
Tento krok následuje po podobných rozhodnutích společností Uvex a Alpina. V Německu tak již nezůstane žádný významný domácí výrobce v tomto segmentu.
Generální ředitel společnosti KED připustil, že cenová a marketingová výhoda označení „Made in Germany“ slábne. Obchodníci a spotřebitelé podle něj stále více vidí, že kvalitní přilby je možné vyrábět také v Číně, jejíž továrny již dodávají výrobky mnoha světovým značkám.
Zelená energetika zvýšila investice Číny v rámci iniciativy Pásmo a stezka na rekordních 126 miliard dolarů za pouhé pololetí (link)
Financování zelené energetiky v rámci čínské iniciativy Pásmo a stezka dosáhlo v prvním pololetí roku 2026 rekordních 20,1 miliardy dolarů. Již během šesti měsíců tak překonalo výsledek za celý rok 2025.
Celková hodnota obchodů a projektů v rámci iniciativy Pásmo a stezka vzrostla na 126,3 miliardy dolarů, což je nejvyšší hodnota zaznamenaná za jakékoli pololetí.
Růst podporují vyšší ceny energií a poptávka po energetické infrastruktuře a datových centrech potřebných pro rozvoj umělé inteligence.
Stavební projekty tvořily 11,8 miliardy dolarů a přímé investice dalších 8,3 miliardy dolarů. Podíl soukromého sektoru se zvýšil ze 13 % v roce 2022 na 48 %. Investice v Africe se meziročně téměř ztrojnásobily na 33,5 miliardy dolarů.
Aktivita v rámci iniciativy Pásmo a stezka se stále více orientuje na obchod a přímé investice. Čínské společnosti působící v oblasti čistých technologií přitom reagují na celosvětovou poptávku po cenově dostupné zelené energii, kterou lze zavádět ve velkém měřítku.
Čínský úvěrový trh získává nové cenové měřítko, na ostrově Hainan byly poskytnuty první úvěry navázané na sazbu DR (link)
Čína zavedla nové referenční měřítko pro stanovování úrokových sazeb z úvěrů. Banky ICBC, China Merchants Bank a Shanghai Pudong Development Bank poskytly na ostrově Hainan první podnikové úvěry navázané na sazbu Depository Institutions Repurchase Rate, označovanou zkratkou DR.
Jednodenní, sedmidenní a čtrnáctidenní sazby DR odrážejí náklady na financování mezi bankami. Představují tak tržněji orientovanou alternativu k základní úvěrové sazbě Loan Prime Rate.
Pilotní projekt umožnily politiky zóny volného obchodu na ostrově Hainan. Projekt podporuje liberalizaci úrokových sazeb a mohl by čínské stanovování cen úvěrů více přiblížit světovým referenčním sazbám, jako je SOFR. Současně může zlepšit podmínky pro přeshraniční financování.
DJI představila svůj první elektrický nákladní konvertoplán EV50 s pevným křídlem určený pro vysoké nadmořské výšky (link)
Společnost DJI představila EV50, svůj první elektrický nákladní dron s kolmým vzletem a přistáním a pevným křídlem, který je určený pro regionální přepravu na dlouhé vzdálenosti.
Během expedice na Mount Everest pracoval ve výšce 8 861 metrů, tedy 12 metrů nad vrcholem nejvyšší hory světa. Podle výrobce tím vytvořil výškový rekord pro drony s kolmým vzletem a přistáním.
Během 12 dnů uskutečnil 32 letů, z toho 12 misí zaměřených na sledování atmosféry. Při jediném letu dokázal z výchozího tábora vystoupat až o 3 730 metrů.
Letoun může přepravovat náklad o hmotnosti 50 kilogramů, má dolet až 150 kilometrů a dosahuje rychlosti 160 kilometrů za hodinu. Jeho nákladový prostor má objem 270 litrů.
Dron je rovněž vybaven dvojitým systémem tepelného řízení, ochranou proti námraze, čtyřmi nezávislými bateriemi a nouzovým padákem.
Model EV50 rozšiřuje čínské úsilí o rozvoj nákladní dopravy na delší vzdálenosti. Uplatnění může najít při zásobování odlehlých oblastí, zásazích při mimořádných událostech a vědeckém výzkumu.
Čína zvýší výrobu větrné a solární energie během pěti let o více než 50 % (link)
Čína stanovila závazný cíl zvýšit do roku 2030 výrobu energie z větru a slunce o 53 %. Spotřeba obnovitelných zdrojů energie se má zvýšit z ekvivalentu 1,18 miliardy tun uhlí na 1,8 miliardy tun.
Větrné a solární elektrárny podporované systémy pro ukládání energie musí během období nejvyšší poptávky představovat 8 % instalovaného výkonu a během prudkého růstu spotřeby pokrývat 20 % spotřeby elektřiny.
Plán rovněž počítá s více než 300 gigawatty regulační kapacity založené na obnovitelných zdrojích a s 570 gigawatty vodních elektráren. Z tohoto objemu má 160 gigawattů připadat na přečerpávací vodní elektrárny.
Čína chce zároveň vyrábět dva miliony tun zeleného vodíku.
Závazný cíl přesouvá pozornost od samotného objemu instalovaných zařízení ke spolehlivému zapojení obnovitelných zdrojů do elektrické sítě.
iQIYI uvedla první licencovaný čínský hraný online film vytvořený pomocí AIGC (link)
Čínská streamovací platforma iQIYI uvedla film „Qitan: Paper Blade Across the Wasteland“, který je prvním čínským online hraným filmem vytvořeným pomocí generativní umělé inteligence, jenž získal licenci pro distribuci internetového seriálu nebo filmu.
Šedesátiminutový snímek vznikl ve spolupráci se společností DaMeng Innovation. Umělá inteligence byla využita při vytváření základního konceptu, generování obrazových materiálů, přípravě výstupu ve 4K rozlišení i při postprodukci.
Tým více než 20 tvůrců s pomocí umělé inteligence vytvořil přes 200 postav a obrazových prvků.
Film je prvním dílem plánované trilogie vycházející z čínského nadpřirozeného folkloru. Současně představuje test, zda se obsah vytvořený pomocí AIGC může posunout od krátkých videí k celovečerní vyprávěné tvorbě.
Jeho uvedení je také důležitým regulatorním mezníkem pro obsah generovaný umělou inteligencí v čínském streamovacím průmyslu.
Wang Hong a Deng Yu se stali prvními čínskými občany, kteří získali Fieldsovu medaili za matematiku (link)
Čína má první dva držitele Fieldsovy medaile, kteří jsou čínskými občany.
Absolventi Pekingské univerzity Wang Hong a Deng Yu byli oceněni za práci na trojrozměrné Kakeyově domněnce a šestém Hilbertově problému.
Wang Hong působí jako profesorka v Courantově institutu Newyorské univerzity a ve francouzském institutu IHES. Deng Yu vyučuje na Chicagské univerzitě.
Čína se stala pátou zemí na světě a první zemí v Asii, která získala dvě Fieldsovy medaile během jediného slavnostního předávání.
V minulosti cenu obdrželi pouze dva matematici čínského původu. Ani jeden z nich však v době udělení ceny neměl čínské občanství.
Výsledek poukazuje na rozšiřující se čínskou výzkumnou základnu. Dvanáct absolventů Pekingské univerzity bylo pozváno jako řečníci na letošní Mezinárodní kongres matematiků. Přední matematici působící v zahraničí navíc stále častěji přecházejí na čínské univerzity.
Čína se chystá zasáhnout asteroid projektilem letícím šestadvacetinásobkem rychlosti zvuku (link)
Čína plánuje misi zaměřenou na odklonění asteroidu, při níž má být zasažen blízkozemní asteroid 2015 XF261 o průměru přibližně 98 stop, tedy necelých 30 metrů.
Projektil má do asteroidu narazit rychlostí vyšší než 5,6 míle za sekundu, tedy přibližně šestadvacetinásobkem rychlosti zvuku. Rychlost nárazu by byla téměř o 50 % vyšší než při misi DART amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír.
Impaktní zařízení a pozorovací sonda mají být vypuštěny společně. Pozorovací sonda následně využije gravitační manévr kolem Venuše, aby mohla sledovat srážku a následnou změnu dráhy asteroidu.
Cílem mise je přesně zasáhnout vybraný objekt, změnit jeho oběžnou dráhu, změřit výsledek nárazu a potvrdit, že asteroid nepředstavuje nebezpečí pro Zemi.
K setkání by mohlo dojít během blízkého průletu v letech 2029 nebo 2030, kdy se asteroid přiblíží k Zemi přibližně na 4,3 milionu mil, tedy zhruba 6,9 milionu kilometrů.
Na rozdíl od cíle mise DART, kterým byl přibližně 525 stop široký asteroid tvořený volně spojenými úlomky, je čínský cíl menší a mohl by být podstatně kompaktnější.
Mise proto nabídne jiný typ zkoušky technologií určených k planetární obraně.
Tomáš Kučera & Yereth Jansen
China-insights.com/gnews.cz – GH