Přímé útoky mezi Spojenými státy a Íránem se po několika týdnech intenzivních bojů dočasně zastavily. Přestávka, která přichází v šestém měsíci konfliktu, otevřela prostor pro diplomatická jednání. Rozhodnutí Washingtonu však zřejmě neovlivnila pouze snaha o dohodu, ale také zmenšující se zásoby americké protivzdušné obrany, obavy států Perského zálivu a rostoucí odpor americké veřejnosti.
Spojené státy od 27. června podnikaly opakované útoky proti Íránu. Podle amerického ústředního velitelství měly údery oslabit schopnost Teheránu ohrožovat obchodní lodní dopravu v Hormuzském průlivu. Írán odpověděl útoky bezpilotních letounů na americké základny a další cíle v Jordánsku, Bahrajnu a Kuvajtu.
Íránské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že americké útoky zabily nejméně 55 lidí a dalších 629 zranily. Na americké straně podle údajů ministerstva obrany zahynuli čtyři vojáci a 207 dalších utrpělo zranění.
O víkendu obě strany přímé útoky pozastavily. Podle amerických médií chtěl Washington umožnit ománské delegaci jednat v Teheránu o obnovení lodní dopravy přes Hormuzský průliv. Dalším důvodem mohou být obavy z nedostatku raket protivzdušné obrany.
Pentagon měl podle deníku The New York Times do konce dubna použít více než 1 200 protiraketových střel Patriot. Každá stojí přes čtyři miliony dolarů. Další eskalace by tak mohla nebezpečně vyčerpat americké zásoby určené k ochraně základen a spojeneckých států na Blízkém východě.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že útoky zastavil na žádost prostředníků a regionálních zemí, aby dal diplomacii další příležitost. Zároveň ale varoval, že v případě neúspěchu jednání může vojenské operace obnovit. Teherán odpověděl, že Spojeným státům nedovolí jednostranně určovat dobu války a míru.
Katar, Egypt a Pákistán mezitím podle televize Al-Džazíra připravily návrh desetidenního příměří. Írán současně vede samostatná jednání s Ománem o bezpečném provozu v Hormuzském průlivu, který však podle Teheránu zůstává uzavřený.
Na Trumpovu administrativu roste také domácí tlak. Podle průzkumu Reuters/Ipsos podporuje válku pouze třetina Američanů. Celkem 69 procent respondentů se domnívá, že prezident jasně nevysvětlil cíle amerického vojenského zapojení. Další průzkum ukázal, že 68 procent Američanů považuje konflikt za válku, kterou nemá smysl vést.
Dočasná přestávka tak nemusí znamenat konec bojů. Ukazuje však, že pokračování konfliktu by pro obě strany znamenalo rostoucí vojenské, hospodářské i politické náklady.
gnews.cz - GH