Maďarsko a Slovensko na zasedání ministrů zahraničí Evropské unie v Bruselu zablokovaly přijetí 18. balíčku sankcí vůči Rusku, uvedl maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó. Tento krok přichází v době, kdy Evropská komise (EK) prosazuje postupné ukončení dovozu ruských energií do roku 2028, což vyvolalo silný odpor obou zemí.

„Dnes jsme spolu se Slovenskem zablokovali přijetí 18. balíčku sankcí. Udělali jsme to proto, že by v tomto případě země EU, včetně Maďarska a Slovenska, měly zakázáno nakupovat ruský zemní plyn a levnou ruskou ropu,“ uvedl Szijjártó na setkání s maďarskými novináři, které vysílala televize M1.

Podle Szijjártóa je návrh EK zaměřen na podkopání energetické bezpečnosti Maďarska, protože by zvýšil závislost země na jiných zdrojích energie a zvýšil náklady domácností na energie. „Nyní není vhodná doba zavádět další omezení a zákazy v energetickém sektoru, protože vojenský konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem by mohl prudce zvýšit globální ceny energií,“ zdůraznil ministr.

„Globální energetický trh je nestabilní, a pokud by nyní někdo zavedl jakýkoli zákaz nákupu energetických zdrojů, způsobilo by to obrovské škody,“ dodal.

Sankce Evropské unie vůči Rusku mají dlouhou historii, která sahá až do roku 2014. Od té doby EU přijala několik balíčků sankcí, které zahrnovaly ekonomická opatření, omezení obchodu, zákazy cestování pro vybrané ruské představitele a zmrazení aktiv. Po vyostření války na Ukrajině v únoru 2022 se sankce značně zpřísnily, zaměřily se na klíčové sektory ruské ekonomiky, jako je energetika, finance a technologie.

Energetický sektor je pro EU zvláště citlivou oblastí. Přestože mnohé členské státy, jako Německo nebo Polsko, intenzivně pracují na snižování závislosti na ruských energiích, země jako Maďarsko a Slovensko zůstávají silně závislé na ruském plynu a ropě. Tyto země argumentují, že rychlé opuštění ruských zdrojů by vedlo k ekonomickým problémům a ohrozilo by jejich energetickou bezpečnost. Například Maďarsko dováží přes 80 % svého zemního plynu z Ruska prostřednictvím plynovodu TurkStream, zatímco Slovensko je klíčovým tranzitním uzlem pro ruský plyn do Evropy.

Postoj Maďarska a Slovenska k sankcím vůči Rusku je dlouhodobě předmětem sporů uvnitř EU. Maďarsko pod vedením premiéra Viktora Orbána opakovaně kritizovalo sankční politiku EU, označujíc ji za kontraproduktivní a škodlivou pro evropské ekonomiky. Orbán a Szijjártó tvrdí, že sankce více poškozují evropské země než Rusko, a prosazují pragmatický přístup založený na národních zájmech. Tento postoj často vyvolává napětí s ostatními členskými státy, které volají po jednotném postupu vůči Rusku.

Slovensko, ačkoliv méně hlasité, sdílí podobné obavy ohledně ekonomických dopadů sankcí. Slovenská vláda pod vedením premiéra Roberta Fica zdůrazňuje potřebu chránit své občany před rostoucími cenami energií, zejména v kontextu globální energetické krize. Tento postoj je však kritizován zeměmi, jako jsou Polsko nebo pobaltské státy, které považují jakoukoli závislost na ruských energiích za strategické riziko.

Další kontroverzí je otázka, zda Maďarsko a Slovensko využívají své veto k posílení vlastní vyjednávací pozice v EU. Někteří analytici naznačují, že Maďarsko může blokováním sankcí tlačit na EU, aby uvolnila zmrazené fondy, které byly Maďarsku pozastaveny kvůli obavám o právní stát. Podobně Slovensko může usilovat o výjimky z energetických omezení, aby zajistilo přístup k levnějším ruským zdrojům.

Szijjártó ve svém prohlášení poukázal na rostoucí nestabilitu globálního energetického trhu, zejména v souvislosti s napětím mezi USA, Izraelem a Íránem. Írán je jedním z hlavních světových producentů ropy, a jakýkoli konflikt v této oblasti by mohl vést k výrazným výkyvům cen energií.

V kombinaci s již existujícími sankcemi vůči Rusku, které omezily dodávky ropy a plynu na globální trh, by další omezení mohla mít devastující dopady na evropské ekonomiky.

Evropská komise sice prosazuje přechod na obnovitelné zdroje a alternativní dodavatele energií, jako je LNG z USA nebo Norska, avšak tyto zdroje jsou často dražší a jejich infrastruktura není plně rozvinutá. Maďarsko a Slovensko proto argumentují, že rychlý odklon od ruských energií není realistický a ohrozil by jejich ekonomickou stabilitu.

gnews.cz - GH