Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila možné uzavření Hormuzského průlivu, o kterém aktuálně rozhoduje Teherán, za „extrémně nebezpečné“ a prohlásila, že by to nebylo dobré pro nikoho. Její slova zazněla před jednáním ministrů zahraničí Evropské unie v Bruselu, kde panují obavy z další eskalace konfliktu na Blízkém východě. EU podle Kallasové nadále prosazuje diplomatické řešení, aby zabránila globální energetické krizi a destabilizaci regionu.

Hormuzský průliv, strategická námořní cesta mezi Perským a Ománským zálivem, je klíčovou tepnou světového obchodu s ropou. Přes průliv prochází přibližně 20 % světové produkce ropy, což činí zhruba 20 milionů barelů denně, a značná část zemního plynu, zejména z Kataru, který je důležitým dodavatelem pro Evropu. Podle německého zpravodajského portálu Euronews by blokáda průlivu způsobila prudký růst cen ropy, což by vedlo k energetickým nedostatkům a inflaci, zejména v zemích závislých na dovozu z Blízkého východu, jako jsou Německo, Francie či Itálie. Bezpečnostní expert Claude Moniquet v rozhovoru pro Euronews označil potenciální blokádu za „katastrofu pro Evropu“.

Podle Euronews íránský parlament schválil návrh na uzavření průlivu jako reakci na americké a izraelské útoky na íránské jaderné a vojenské cíle. Konečné rozhodnutí však leží na Nejvyšší radě národní bezpečnosti a nejvyšším vůdci Ájatolláhu Alím Chameneím. Írán disponuje prostředky k blokádě, včetně min, raket a dronů, které by mohly ohrozit tankery či infrastrukturu v průlivu. Velitel íránských revolučních gard Sardar Esmail Kowsari uvedl, že uzavření průlivu je „v hledáčku“ a Teherán je připraven jednat „s odhodláním“.

EU, včetně Německa, se snaží situaci deeskalovat diplomatickou cestou. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul vyzval Írán k jednáním s USA o jaderném programu a zdůraznil, že svět nepřijme Írán jako jadernou mocnost. „Potřebujeme řešení vyjednáváním,“ uvedl Wadephul podle tagesschau.de. Evropští diplomaté se v Ženevě setkali s íránským ministrem zahraničí, aby hledali cestu k obnovení jaderné dohody, ale bez konkrétních výsledků. Kallasová zdůraznila, že EU je připravena zvážit další sankce, pokud by Írán blokádu uskutečnil, ale preferuje dialog.

Ekonomické dopady by byly dramatické. Podle t-online.de by uzavření průlivu mohlo zvýšit ceny ropy na 100 dolarů za barel, což by v Německu znamenalo dražší pohonné hmoty, vyšší náklady na vytápění a zdražení průmyslové výroby. „Cenový šok“ by zasáhl spotřebitele i firmy, varují experti. Navíc by blokáda mohla vyvolat vojenskou reakci USA a jejich spojenců, což by konflikt rozšířilo.

Kallasová vyzvala k jednotnému postoji EU a k podpoře mezinárodního práva. „Diplomacie je jedinou cestou, jak zabránit katastrofě,“ prohlásila. Situace zůstává napjatá, a svět čeká, zda Írán svou hrozbu naplní.

gnews.cz - GH