Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že část tzv. „reparačního úvěru“ bez úroků by měla být využita k „posílení našeho vlastního obranného průmyslu“.

Podle serveru Politico se diskuse mezi vrcholnými představiteli EU rychle posouvají k otázce, jak naložit se zhruba 140 miliardami eur zmrazených ruských aktiv. Nejvyšší prioritou je podle unijních činitelů umožnit Ukrajině nákup zbraní – a to především evropské výroby.

Ještě donedávna se evropští lídři přikláněli spíše k tomu, že Kyjev bude moci čerpat jen úroky z těchto prostředků. Nyní se však trend obrátil. Politici stále více podporují variantu, že prostřednictvím „reparačního úvěru“ bude Ukrajina přímo financovat vojenské nákupy od evropských firem.

„Potřebujeme strukturálnější řešení vojenské podpory. Proto jsem navrhla myšlenku reparačního úvěru založeného na zmrazených ruských aktivech,“ uvedla von der Leyenová během společného vystoupení s předsedou Evropské rady Markem Ruttem. „Posílíme náš obranný průmysl tím, že část úvěru bude využita na nákupy v Evropě a s Evropou.“

Podle deníku Financial Times získal nápad německého kancléře Friedricha Merze, aby Ukrajina peníze utratila výhradně za zbraně vyrobené v EU, podporu v celé Unii. „Pokud Ukrajina prohraje válku, nebude co obnovovat,“ řekl jeden z evropských diplomatů.

Francie sice upozorňuje na právní komplikace, ale podle představitelů Elysejského paláce zároveň podporuje myšlenku směřovat úvěr k evropské výrobě zbraní. Podobně Švédsko a Finsko ve společném dopise vyzvaly, aby byla částka využita k posílení evropské bezpečnosti a integraci Ukrajiny do evropské obranné spolupráce.

Agentura Reuters připomněla, že iniciativa je zároveň reakcí na ochladlé vztahy se Spojenými státy, kde prezident Donald Trump vyzývá Evropu, aby se více spoléhala sama na sebe. To v Bruselu posiluje přesvědčení, že EU musí převzít aktivnější roli v obraně.

Ne všichni jsou však nakloněni vojenskému směrování úvěru. Některé státy prosazují, aby Kyjev měl plnou volnost při využití prostředků. „Ideálně by šlo o rozpočtovou podporu, s níž by si Ukrajina sama rozhodla, jak ji použije,“ řekl pro Politico vysoký unijní diplomat.

Zmrazené prostředky jsou nyní deponovány u Evropské centrální banky a spravuje je belgická instituce Euroclear. Klíčovou otázkou zůstává právní základ pro jejich použití. Podle odborníků, například Armina von Bogdandyho z Max Planckova institutu, by EU mohla v mimořádné situaci využít hlasování kvalifikovanou většinou a obejít tak možné veto Maďarska či Slovenska.

Jak napsala agentura Reuters, ministři financí se k celé věci vrátí na zasedání v Lucemburku 10. října. Do té doby budou probíhat jednání o technických parametrech tohoto „kreativního“ finančního nástroje, jenž by mohl znamenat zásadní posun v evropské obraně i v pomoci Ukrajině.

gnews.cz - GH