Česká republika si připomíná 27 let od vstupu do Severoatlantické aliance, který je považován za jeden z klíčových momentů novodobých dějin země. Dne 12. března 1999 se Česko spolu s Polskem a Maďarskem stalo prvními státy bývalého východního bloku, které vstoupily do NATO. Tento krok symbolicky potvrdil definitivní začlenění střední Evropy do euroatlantických struktur.

Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je výročí nejen připomínkou historického rozhodnutí, ale také závazku do budoucna.

„Dvanáctý březen 1999 je den, kdy jsme se stali součástí největší bezpečnostní architektury na světě. Není to pro nás jen bezpečnostní deštník, to je samozřejmě zásadní, ale je to i závazek. Být členem bezpečnostní aliance znamená mít povinnosti, a ne se jen vozit na tom, co za nás zařídí ostatní,“ uvedl.

Podle něj si Česká republika musí uvědomit, že bezpečnost není samozřejmost. „Naše bezpečnost není zdarma a spojenci od nás právem očekávají, že svůj díl odpovědnosti poneseme. Česká republika nesmí být černým pasažérem bezpečnosti,“ zdůraznil.

TOP 09 proto navrhuje zakotvit členství České republiky v NATO a Evropské unii přímo do ústavy. „Navrhneme zakotvení členství České republiky v Evropské unii a v Severoatlantické alianci v naší ústavě, tak aby bylo jasné, že naše bezpečnostní a civilizační ukotvení na Západě není předmětem politických experimentů,“ uvedl Havel.

Současně chce strana posílit parlamentní dohled nad obrannou politikou. Na půdě Poslanecké sněmovny proto plánuje prosazovat vznik Podvýboru pro transatlantickou spolupráci, který by pravidelně vyhodnocoval plnění závazků České republiky vůči NATO.

Místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek připomněl, že vstup do Aliance měl i širší politický význam. „Nebyla to jen otázka bezpečnosti jako takové. Byl to návrat do rodiny demokratických zemí, které sdílejí odpovědnost za svobodu a obranu svobody ve světě,“ uvedl s odkazem na slova bývalého prezidenta Václava Havla.

Právě Václav Havel považoval vstup do NATO za zásadní milník. Už v roce 1999 prohlásil, že po staletích nejisté existence je bezpečnost českého státu konečně pevně zajištěna a země se stala integrální součástí euroatlantického prostoru.

Ženíšek současně upozornil na nízké obranné výdaje. „Vypadá to, že budeme vynakládat zhruba 1,7 procenta HDP na obranu, což může být nejméně ze všech aliančních zemí. Staneme se nejslabším článkem aliance – a to je ostuda,“ řekl. Podle nedávno schváleného státního rozpočtu by totiž výdaje na obranu skutečně měly dosahovat jen něco málo přes 1,7 procenta HDP, tedy pod aliančním cílem dvou procent.

Kritiku vlády vyslovil také místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 Michal Zuna. „Bezpečnost musí být prioritou. Včera byl schválen rozpočet, který navzdory našim návrhům nenavyšuje finance na budování naší obranyschopnosti ani pro armádu, ani pro kybernetickou bezpečnost,“ uvedl.

Podle něj vláda svými kroky ohrožuje bezpečnost státu. „Z tohoto i z mnoha dalších důvodů nezbývá než tuto vládu označit za antivlasteneckou. Říkat o sobě, že jsem vlastenecká vláda, a přitom nedělat nic pro posílení obrany a bezpečnosti země, rozhodně nestačí,“ prohlásil.

Debata o obranných výdajích i roli Česka v NATO přitom podle bezpečnostních expertů nabývá na významu zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině a zhoršenou bezpečnostní situací v Evropě. Řada představitelů NATO i evropských vlád v posledních letech upozorňuje, že alianční státy musí více investovat do vlastní obrany.

gnews.cz - GH