PRAHA/TŘINEC – Premiér Andrej Babiš (ANO) ostře zkritizoval postup českých zpravodajských služeb v souvislosti s dezinformační kampaní, která se v posledních dnech snažila vyvolat dojem, že Polsko má vůči České republice územní nároky. Babiš uvedl, že se o celé věci nedozvěděl od bezpečnostních institucí, ale nejprve z médií. Kritiku vznesl na čtvrtečním mimořádném jednání Bezpečnostní rady státu. Podle premiéra byl problém především v rychlosti, s jakou se informace dostaly k vládě. Babiš podle svých slov zpravodajským službám vyčetl, že vláda buď informace o falešném profilu a související kampani nedostala vůbec, nebo je obdržela se zpožděním. Vzhledem k utajenému charakteru jednání Bezpečnostní rady státu však premiér další podrobnosti zveřejnit nechtěl. Podle jeho vyjádření se jednání týkalo mimo jiné také kybernetických útoků.
Dezinformační kampaň se snažila vytvořit zdání, že Polsko připravuje kroky směřující k převzetí části českého území. K šíření tvrzení byly podle dostupných informací využity například falešný profil českého velvyslance v Polsku nebo podvržená podoba webu Českého rozhlasu. Cílem takových manipulací mohlo být vyvolání nedůvěry a napětí mezi obyvateli obou sousedních zemí. Celá kauza zároveň otevřela otázku, jak rychle dokážou české státní instituce reagovat na koordinované dezinformační operace. Bezpečnostní rada státu se problematikou hybridního působení zabývá dlouhodobě. V únoru letošního roku například vzala na vědomí akční plán k Národní strategii pro čelení hybridnímu působení na období 2026–2027.
Prezident Petr Pavel se k případu vyjádřil v pátek v Třinci, kde označil kampaň za cílenou provokaci. Zároveň ocenil, že se podle něj lidé nenechali tvrzeními o údajných polských územních požadavcích výrazně ovlivnit. Zdůraznil také význam dobrých vztahů mezi Českou republikou a Polskem a varoval před snahou tyto vztahy narušovat. Pavel zároveň uvedl, že nemá informace potvrzující, že by za konkrétní kampaní stálo Rusko. Připomněl však zkušenosti s dřívějšími podvratnými aktivitami a upozornil, že cílem podobných operací může být především vyvolávání společenského napětí. Podle prezidenta není podstatné pouze to, zda je podporována jedna či druhá strana, ale také to, zda se podaří společnost rozdělit.
K možnosti zahraničního vlivu se vyjádřili také další představitelé vlády. Vicepremiér Karel Havlíček uvedl, že neví, odkud je kampaň řízena, ale nevyloučil možnost zahraničního působení. Ministr vnitra Lubomír Metnar rovněž připustil možnost hybridního působení jiných států včetně Ruska. Součástí celé kauzy je také historická otázka takzvaného československo-polského územního dluhu. Ta souvisí s úpravou československo-polské hranice v roce 1958. Při tehdejších změnách došlo k desítkám úprav průběhu hranice a při následném porovnání územních změn vyšlo najevo, že Československu zůstalo přibližně 368 hektarů navíc. V roce 1992 se obě strany dohodly na řešení této otázky.
Aktuální dezinformační kampaň však tuto historickou skutečnost zasadila do zcela jiného kontextu a prezentovala ji jako aktuální polský požadavek na české území. Právě tento způsob manipulace podle českých představitelů představuje bezpečnostní riziko, protože může zasahovat nejen do veřejné debaty, ale také do vztahů mezi Českem a Polskem. Babišova kritika zpravodajských služeb proto může mít širší dopad než samotný případ falešných zpráv. Otevírá totiž otázku, zda jsou bezpečnostní instituce schopny dostatečně rychle identifikovat a předávat vládě informace o kampaních, které mohou mít dopad na bezpečnost země a její zahraniční vztahy.
gnews.cz - Geoffrey Hunt