Americký Senát odmítl návrh, který měl omezit vojenské operace Spojených států proti Íránu. Hlasování skončilo poměrem 47 ku 53 a fakticky tak poskytlo prezidentovi Donaldovi Trumpovi politickou podporu pro pokračování pětidenní vojenské kampaně.

Návrh požadoval, aby případné další vojenské kroky musely získat souhlas Kongresu. Republikánští senátoři však hlasovali jednotně proti a návrh tak zablokovali. Výjimkou byl pouze republikánský senátor Rand Paul, který patřil mezi spolupředkladatele rezoluce. Naopak demokrat John Fetterman se postavil na stranu republikánů a vojenské údery podpořil.

Podobná rezoluce se nyní chystá k projednání také ve Sněmovně reprezentantů. Očekává se však, že dopadne stejně jako v Senátu a neprojde. Postoj republikánů tak znovu ukazuje, že Trump si i přes kontroverzní zahraniční politiku nadále udržuje silný vliv uvnitř své strany.

Situace navíc připomíná loňský červen, kdy Senát v identickém poměru hlasů odmítl pokus omezit Trumpa po amerických náletech na íránská jaderná zařízení.

Demokraté před hlasováním varovali, že Spojené státy mohou být zataženy do další dlouhé války na Blízkém východě. Podle nich přitom tajné brífinky, které Kongres v posledních dnech dostal, neposkytly žádné přesvědčivé důkazy, že by konflikt měl být krátký nebo omezený.

„Je pro mě neuvěřitelné, že se někteří kolegové odmítají poučit z minulosti,“ prohlásil demokratický senátor Chris Murphy. Podle něj už konflikt stál život šest Američanů, region se propadá do chaosu a americká ekonomika pociťuje dopady.

Republikánští lídři naopak obavy z dlouhé války zlehčují. Senátor Lindsey Graham, který patří k nejhlasitějším zastáncům operace, tvrdí, že vojenský tlak oslabuje schopnost Íránu provádět raketové útoky. Připustil však, že konflikt může přinést další oběti.

Americká administrativa v posledních dnech intenzivně vysvětluje zákonodárcům cíle operace. Ministr zahraničí Marco Rubio a ministr obrany Pete Hegseth během uzavřených jednání zdůraznili, že cílem jsou především íránské raketové systémy a vojenské kapacity, nikoli změna režimu v Teheránu.

Přesto zůstává řada otázek nezodpovězena. Vláda zatím nepředstavila jasný plán, jak dlouho operace potrvá ani jak by měl konflikt skončit. Někteří zákonodárci navíc upozorňují, že intenzivní bombardování rychle vyčerpává americké zásoby raket a protivzdušné obrany.

Podle průzkumu stanice CNN navíc téměř 60 procent Američanů vojenský zásah proti Íránu nepodporuje a většina veřejnosti se obává dlouhodobé války.

Napětí v Kongresu může ještě zvýšit očekávaná žádost administrativy o další finance na operace na Blízkém východě. Podle odhadů by náklady mohly dosáhnout desítek miliard dolarů.

gnews.cz - GH