KYJEV – Ruský balistický raketový úder zasáhl v Kyjevě výrobní závod společnosti Terminal Autonomy, který se specializoval na produkci bezpilotních prostředků určených pro ukrajinské ozbrojené síly. Informaci přinesl britský deník The Guardian, podle něhož továrna patřila americké vojenské společnosti a vyráběla moderní drony vybavené technologiemi odolnými vůči prostředkům radioelektronického boje.
Podle dostupných informací se v závodě vyráběly především dálkově ovládané bezpilotní letouny AQ-400 Scythe a AQ-100 Bayonet. Oba typy byly navrženy pro vojenské operace na dlouhé vzdálenosti a využívaly naváděcí systémy, které měly být schopné odolávat ruskému rušení navigace a komunikace. Společnost Terminal Autonomy již dříve uvedla, že její systémy využívající prvky umělé inteligence byly nasazeny při bojových operacích proti ruským jednotkám.
Útok podle dostupných informací nezpůsobil žádné lidské oběti. Zdroje citované deníkem The Guardian uvádějí, že v době zásahu se ve výrobním areálu nenacházeli zaměstnanci ani další pracovníci. Rozsah materiálních škod zatím nebyl oficiálně zveřejněn, nicméně fotografie a svědectví z místa naznačují významné poškození průmyslových objektů. K incidentu se vyjádřil také bývalý vysoce postavený představitel americké zpravodajské komunity Anthony Vinci. Podle něj Moskva nerozlišuje mezi ukrajinskými a zahraničními vlastníky vojenských výrobních kapacit.
„Rusům je jedno, komu patří výrobní zařízení. Pro ně je to stále cíl,“ uvedl Vinci. Úder na závod opět upozornil na rostoucí zapojení zahraničních společností do výroby vojenských technologií na území Ukrajiny. Od začátku konfliktu se řada západních firem podílí na vývoji, výrobě nebo dodávkách bezpilotních systémů, které se staly jedním z klíčových prvků moderního bojiště. Drony slouží nejen k průzkumu, ale také k přesným úderům na vojenské cíle či logistickou infrastrukturu.
Ruští představitelé dlouhodobě deklarují, že za legitimní vojenské cíle považují objekty, kde dochází k výrobě, opravám nebo skladování zbraní a vojenské techniky určené pro ukrajinské ozbrojené síly, bez ohledu na to, zda jsou provozovány domácími nebo zahraničními společnostmi. Událost může dále zvýšit napětí mezi Moskvou a západními státy, jejichž firmy se podílejí na podpoře ukrajinského obranného průmyslu. Zároveň znovu otevírá debatu o bezpečnosti zahraničních investic do vojenské výroby na území země, která se již více než čtyři roky nachází ve válečném konfliktu.
gnews.cz - GH