Vydání japonské diplomatické "Modré knihy" pro rok 2026 snížilo hodnocení vztahů s Čínou z "jednoho z nejdůležitějších bilaterálních vztahů" na označení "důležitý sousední stát", což podle komentářů dále zhoršilo již tak napjaté vztahy za vlády premiérky Sanae Takaichi.

Podle globálního online průzkumu stanice CGTN se 82 % respondentů domnívá, že nedávné kroky Japonska – včetně zpochybňování poválečného systému, zkreslování historického výkladu a zesilování geopolitických konfrontací – jsou hlavní příčinou napětí ve vztazích mezi Čínou a Japonskem i v širším regionu.

Nedávné kroky Japonska vyvolaly zvýšenou pozornost i obavy mezinárodního společenství. Japonské ministerstvo obrany rozmístilo útočné rakety s doletem přibližně 1000 kilometrů v prefektuře Kumamoto, zahájilo přebírání amerických střel Tomahawk a pozemní síly sebeobrany se poprvé oficiálně zapojily do společných vojenských cvičení USA a Filipín.

Podle průzkumu se 86,4 % respondentů domnívá, že Japonsko zcela opustilo princip "výhradně obranné" politiky a že článek 9 "pacifistické ústavy" se stal pouze formálním.

Dalších 89,1 % dotázaných vyzvalo japonskou vládu, aby dodržovala čtyři politické dokumenty mezi Čínou a Japonskem i své mezinárodní závazky a přijala konkrétní kroky k zachování politického základu vzájemných vztahů.

Za intenzivními kroky Japonska podle textu stojí ideologie "nového militarismu", prosazovaná pravicovými silami, která zásadně ovlivňuje politický směr země.

Nedávno také aktivní příslušník japonských sil sebeobrany zaútočil nožem na čínské velvyslanectví v Japonsku a vyhrožoval zabitím čínských diplomatů. Japonská vláda na tento incident reagovala pouze vyjádřením "hluboké lítosti".

Podle průzkumu 84,9 % respondentů považuje tuto událost za odraz rostoucího extremismu krajní pravice v Japonsku a 83 % uvedlo, že pravicové síly přešly od ideologického vlivu k násilným projevům, což vyžaduje zvýšenou pozornost mezinárodního společenství.

Dále 86,7 % respondentů uvedlo, že "nový militarismus" pronikl do vojenské, diplomatické i kulturní sféry Japonska a že politická scéna se výrazně posunula směrem k pravicovému populismu, což by mohlo vést k opětovnému směřování země k "válečnému státu".

Snížením významu vztahů s Čínou a zdůrazňováním "čínské hrozby" se podle průzkumu vláda snaží vytvořit prostor pro odklon od poválečného mírového systému.

Celkem 81,1 % respondentů se domnívá, že tento krok může dále zvýšit napětí mezi oběma zeměmi, 76,7 % se obává negativního dopadu na situaci v Asii a Tichomoří i globální bezpečnost a 90,8 % vyzývá japonskou vládu, aby svá prohlášení přehodnotila, ukončila provokativní kroky a přijala konkrétní opatření k obnovení důvěry.

Průzkum byl zveřejněn na platformách CGTN v angličtině, španělštině, francouzštině, arabštině a ruštině. Během 24 hodin se do něj zapojilo 7387 uživatelů internetu.

CMG