Američtí vědci představili slibnou technologii, která by mohla zásadně změnit boj se znečištěním vody. Nová metoda dokáže nejen zachytávat takzvané věčné chemikálie PFAS, ale také rozkládat jejich mimořádně odolnou chemickou strukturu. Při téměř dvouměsíčním experimentu odstranila více než 90 procent každé ze šesti testovaných látek. Výsledky výzkumu zveřejnila 19. října Arizona State University.
Látky známé jako PFAS představují jeden z nejvytrvalejších ekologických problémů současnosti. Nacházejí se v pitné vodě, půdě, potravinách i lidském organismu. Díky své mimořádné odolnosti se v přírodě rozkládají jen velmi obtížně, což jim vyneslo označení „věčné chemikálie“.
Používají se například při výrobě nepřilnavého nádobí, nepromokavého oblečení, obalových materiálů nebo hasicích pěn. Jejich vlastnosti jsou užitečné v průmyslu, zároveň však způsobují značné komplikace při odstraňování z životního prostředí.
Právě tento problém by nyní mohl získat nové řešení.
Nová technologie chemikálie nejen zachytí, ale také rozloží
Výzkumný tým Arizona State University pod vedením Bruce Rittmanna vyvinul speciální membránu pokrytou nanočásticemi palladia. Její fungování je založeno na využití vodíku, který umožňuje narušovat mimořádně pevné chemické vazby mezi uhlíkem a fluorem.
Právě tyto vazby jsou hlavním důvodem, proč PFAS odolávají běžným způsobům rozkladu.
„PFAS se obtížně rozkládají a běžné postupy, které používáme, nefungují,“ vysvětlil Rittmann, ředitel Biodesign Swette Center for Environmental Biotechnology.
Nová technologie pracuje tak, že vodík prochází drobnými membránovými vlákny a dostává se přímo k vrstvě palladia. To funguje jako katalyzátor, který umožňuje reakci vodíku se zachycenými škodlivinami a postupné narušování jejich chemické struktury.
Na rozdíl od klasických filtrů tak metoda znečišťující látky pouze nepřesouvá jinam, ale skutečně je chemicky rozkládá.
Výsledky překvapily svou účinností
Výzkumníci testovali zařízení po dobu 58 dní nepřetržitého provozu. Během experimentu membránou procházela voda obsahující směs šesti různých látek PFAS, jejichž výskyt podléhá regulačnímu dohledu.
Výsledky ukázaly, že technologie dokázala odstranit více než 90 procent každé z testovaných sloučenin. Současně se podařilo odstranit přibližně 83 procent fluoru obsaženého ve směsi, což potvrdilo, že dochází k chemickému rozkladu škodlivin, nikoliv pouze k jejich zachycení.
Podle vědců je mimořádně důležité, že stejný princip fungoval u všech šesti testovaných látek.
Na výzkumu spolupracovali také odborníci z Rice University v Texasu, Tongji University a Nanjing University v Číně a National University of Singapore. Výsledky publikoval odborný časopis Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).
Naděje pro čistší vodu, překážkou zůstává cena
Přestože laboratorní výsledky vypadají velmi slibně, vědci upozorňují, že technologie zatím není připravena k plošnému komerčnímu využití.
Hlavním problémem je cena palladia, které patří mezi drahé kovy. Výzkumníci proto hledají způsoby, jak jeho potřebné množství snížit, aniž by tím utrpěla účinnost zařízení.
Jednou z možností budoucího využití je kombinace nové technologie se stávajícími metodami čištění vody. Klasické filtry by nejprve zachytily a koncentrovaly škodlivé látky, které by následně prošly chemickým rozkladem.
Vědci rovněž experimentují s propojením palladiových nanočástic a mikroorganismů schopných rozkládat znečišťující látky. Tím by mohli vytvořit ještě účinnější systém.
Objev představuje významný krok směrem k řešení problému, který dlouhodobě zatěžuje životní prostředí. Přestože bude nutné technologii dále zdokonalovat a ověřit její fungování v reálném provozu, výsledky naznačují, že i mimořádně odolné chemické znečištění lze cíleně rozkládat.
Zpráva tak přináší naději, že budoucí generace nebudou muset pouze zachycovat nebezpečné chemikálie, které zanechala průmyslová výroba, ale dokážou je také účinně odstraňovat.
Jaroslav Holý
