Nejste jedna věc, ale čtyři — alespoň podle Antroposofie. Pochopení tohoto vrstveného modelu je klíčem ke všemu, co Rudolf Steiner vybudoval, od školních tříd až po zdravotnické kliniky.
Když se zeptáte biologa, co je lidská bytost, uslyšíte o buňkách, genech a neuronech. Když se zeptáte Rudolfa Steinera, dostanete vrstevnatější odpověď. V srdci Antroposofie leží zdánlivě jednoduché tvrzení: lidská bytost má čtyři odlišné složky, z nichž každá funguje na jiné úrovni existence. Je to jediná nejpodstatnější myšlenka v celém Steinerově systému — odstraníte-li ji, waldorfské vzdělávání, antroposofická medicína i biodynamické zemědělství ztratí svůj základ.
Nejlépe se k tomuto modelu přistupuje tak, jak ho Steiner vybudoval: od základů vzhůru.
Fyzické tělo
Nejnižší složkou je ta, na které se všichni shodneme: fyzické tělo, složené z chemických látek a řízené fyzikálními zákony — materiální základ, který sdílíme s minerální říší. Rudolf Steiner neměl žádný spor s anatomií nebo fyziologií, pokud šly do hloubky. Jeho argumentem bylo, že nejdou dostatečně daleko. Tělo mrtvého je přece také sbírkou chemikálií. Ale něco z něj odešlo.
Éterické tělo
Tím něčím je podle Steinera éterické tělo: organizace životních sil, která tvaruje mrtvou hmotu do živého, rostoucího a sebeobnovujícího se organismu. Sdílíme ho s rostlinami. Éterické tělo je nejsilnější v dětství — proto, jak říkají antroposofové, mladé tělo tak bujně roste — a je základem paměti, návyků a organického rytmu. Když při smrti ustoupí, fyzické tělo okamžitě začne podléhat čistě chemickým zákonům: rozkládá se.
Astrální tělo
Rostlina žije, ale necítí (pokud víme). Třetí složka, astrální tělo, je nositelem vnitřního prožívání: vnímání, touhy, potěšení a bolesti, celého proudícího světa emocí. Sdílíme ho se zvířaty. Je v neustálém pohybu, zbarvuje každé vnímání sympatií nebo averzí a je nástrojem, skrze který se rozsvěcuje vědomí.
Já nebo Vyšší Já
Čtvrtá složka je mezi pozemskými tvory výhradně lidská: ego — jádro sebeuvědomění, které vám umožňuje říkat si „já“ a myslet tím jednu nedělitelnou osobu. Pro Steinera je ego malé „já“ a pokud jej překonáme, můžeme v sobě odhalit naše "Já", Vyšší Já, které je naším moudrým průvodcem v životě. Naše Vyšší Já je principem morální svobody a tou částí nás, která přetrvává opakovanými inkarnacemi a shromažďuje zkušenosti život za životem. Fyzické, éterické, astrální, já/Já: žebřík od kamene k duchu, všechny čtyři příčky jsou přítomny v každém lidském bytí.
Trojdílná duše
V rámci této konstituce Rudolf Steiner zmapoval druhou, jemnější strukturu: tři úrovně duševního vývoje, které se rozvíjejí v průběhu života. Citová duše, dominantní zhruba od narození do čtrnácti let, přijímá svět přímo smysly a odpovídá okamžitému cítěním — vědomí raného dětství a, jak si Rudolf Steiner myslel, i starověkých epoch. Intelektuální nebo myslící duše, objevující se mezi čtrnáctým a dvacátým prvním rokem, nese abstraktní myšlení a nezávislý úsudek; je to duše moderního vzdělaného dospělého. Nejvyšší je vědomostní duše, dozrávající v dospělosti, která může přímo vnímat duchovní realitu a vědomě na sobě pracovat. Její pěstování, učil Rudolf Steiner, je ústředním úkolem moderního lidstva.
Proč je tento model důležitý
Nejde o metafyziku pro její vlastní účel, ale o funkční plán. Waldorfsští učitelé přizpůsobují učební osnovy dozrávání těchto složek: žádné abstraktní akademické učení, dokud éterické tělo v prvních sedmi letech stále buduje tělo fyzické; v citově zaměřených středních letech dominuje fantazie a příběhy; intelektuální přísnost přichází na řadu až s probuzením duše myslící kolem čtrnáctého roku. Anthroposofičtí lékaři diagnostikují na všech čtyřech úrovních, přičemž únavu a poruchy růstu považují za poruchy éterické, emoční utrpení za nerovnováhu astrální a celý životopis pacienta čtou ve světle úkolu vývoje Já. I biodynamické zemědělství přebírá tento vzor a zachází s farmou jako s organismem, který má vlastní tělo, životní síly a řídící inteligenci.
Skeptikové namítají, že éterická a astrální těla nejsou detekovatelná žádným přístrojem, a jsou tedy nevědecká. Anthroposofové odpovídají, že účinky jsou pozorovatelné – v tom, jak se děti učí, jak se pacienti uzdravují a jak organismy rostou – a že tento model si vydělává na své místo stejně jako jakákoli teorie: tím, že funguje. Století waldorfských škol a anthroposofických klinik naznačuje, že tento rámec alespoň inspiruje trvalou praxi. To, zda popisuje doslovnou anatomii duše, je otázka, na kterou si musí každý čtenář odpovědět sám – a přesně tak to Rudolf Steiner chtěl.
"Láska začíná tam, kde odsuneme své ego a uděláme místo někomu jinému." Rudolf Steiner
Pokračování příští týden
Geoffrey Hunt
První část je zde:
Doporučujeme:
