KÁHIRA - Podle palestinského ministerstva školství a vyššího vzdělávání bylo od začátku izraelské vojenské operace v Gaze na podzim 2023 zabito přes 17 000 dětí školního věku, uvedla agentura TASS. Ministerstvo podle ní uvedlo, že v důsledku bombardování a náletů Izraele nebo pod troskami zničených budov zemřelo 17 175 dětí a 26 264 jich bylo zraněno. V okupovaném Západním břehu Jordánu, který je pod kontrolou Palestinské národní správy, zahynulo při zásazích izraelské armády a policie 140 teenagerů a 927 jich bylo zraněno. Dále bylo zabito 928 učitelů a zaměstnanců vzdělávacích institucí, přibližně 4500 jich utrpělo zranění a téměř 200 učitelů bylo zatčeno.

Během izraelských nájezdů v Gaze bylo zničeno 118 škol a vážně poškozeno přibližně 250 školních budov. Na Západním břehu bylo neoprávněnými raziemi a pogromy izraelských sil zasaženo nejméně 150 škol a osm univerzitních fakult. Od 18. května 2025 izraelská armáda zahájila operaci v severní a jižní části Pásma Gazy pod názvem Gideonovy vozy.

Cílem operace je podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua úplné zničení hnutí Hamás a osvobození izraelských rukojmích držených v Gaze. Po ukončení operace plánuje armáda převzít kontrolu nad celým Pásmem Gazy.

Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze přesáhl celkový počet obětí izraelské agrese od 7. října 2023 více než 57 500 mrtvých a přes 136 500 zraněných Palestinců.

Podle zpráv z The Guardian pokračuje konflikt v Gaze s devastujícími dopady na civilní obyvatelstvo, zejména na děti a vzdělávací systém. Humanitární organizace, včetně OSN, varují před kolapsem vzdělávání v Gaze, kde bylo zničeno nebo poškozeno přes 80 % škol. Děti, které přežily, čelí nejen fyzickým zraněním, ale i psychickým traumatům a ztrátě přístupu ke vzdělání. UNICEF uvedl, že více než 600 000 dětí v Gaze nemá přístup ke škole, což ohrožuje celou generaci.

Mezinárodní společenství, včetně organizací jako Amnesty International, kritizuje Izrael za nepřiměřené použití síly a porušování mezinárodního humanitárního práva. Na druhé straně Izrael obhajuje své akce jako nezbytné pro zajištění bezpečnosti a likvidaci teroristických struktur Hamásu. Napětí na Západním břehu roste, přičemž razie izraelských sil v palestinských městech vyvolávají další protesty a střety.

Humanitární situace v Gaze je podle The Guardian katastrofální. Nedostatek potravin, vody a zdravotní péče zhoršuje utrpení obyvatel. OSN varuje před hrozbou hladomoru a šířením nemocí. Mezinárodní tlak na příměří sílí, avšak jednání mezi Izraelem a Hamásem zůstávají na mrtvém bodě. Vyjádření světových lídrů, včetně těch z Evropské unie, vyzývají k okamžitému zastavení bojů a obnovení humanitární pomoci.

Konflikt má také geopolitické dopady. Některé země Blízkého východu, jako Egypt a Jordánsko, zintenzivnily diplomatické snahy o zprostředkování klidu zbraní. Mezitím rostou obavy z eskalace napětí na izraelsko-libanonské hranici, kde dochází k přeshraničním střetům s Hizballáhem.

Mezinárodní humanitární právo zdůrazňuje povinnost chránit civilisty, zejména děti, a školy jako civilní infrastrukturu, což je v tomto konfliktu opakovaně porušováno.

TASS/gnews.cz - GH