Pracovní příležitosti, dostupnost bydlení a rodinné tradice pomáhají vysvětlit, proč mladí Evropané opouštějí rodičovský domov v tak rozdílném věku. Vyplývá to z nejnovějších údajů Eurostatu. V roce 2025 bylo v Evropské unii zaměstnáno 65,5 procenta lidí ve věku od 20 do 29 let. Údaje Eurostatu ukazují, že ve většině zemí, kde mladí lidé opouštějí rodičovský domov dříve, než činí průměr EU, byla zaměstnanost lidí ve věku 20 až 29 let vyšší než průměr celé Unie.

Ve Finsku se mladí lidé v roce 2025 stěhovali od rodičů v průměru ve věku 21,4 roku. V Chorvatsku to bylo až ve 31,5 letech. Rozdíl mezi jednotlivými státy Evropské unie tak dosahuje přibližně deseti let.

Údaje o zaměstnanosti ukazují napříč Unií poměrně výrazné rozdíly.

Mezi země, kde byla byla zaměstnanost lidí ve věku 20 až 29 let této věkové skupiny vyšší než unijní průměr patřily například Nizozemsko, Dánsko, Německo a Švédsko. Naopak Řecko, Chorvatsko, Španělsko a Itálie spojovaly pozdější odchod mladých z domova s nižší mírou jejich zaměstnanosti.

Polsko však ukazuje, že příznivé údaje z trhu práce automaticky neznamenají, že mladí lidé odcházejí od rodičů dříve. Celková nezaměstnanost v zemi činila v roce 2025 podle samostatných údajů Eurostatu 3,1 procenta. Společně s Maltou šlo o druhou nejnižší hodnotu v EU, hned za Českou republikou s nezaměstnaností 2,8 procenta.

Navzdory relativně silnému trhu práce opouštěli mladí lidé v Polsku rodičovský domov v roce 2025 v průměru ve věku 26,8 roku, tedy o něco později než činil průměr EU 26,3 roku.

Další významnou překážku představuje bydlení. Podle Eurostatu nesou mladí lidé vyšší náklady spojené s bydlením než populace jako celek.

Zpráva nadace Eurofound z roku 2025, tedy agentury EU zaměřené na zlepšování životních a pracovních podmínek, uvedla, že mladí dospělí jsou krizí dostupnosti bydlení v Evropě zasaženi nepoměrně silně.

Mladí lidé mají často nižší příjmy nebo méně stabilní zaměstnání, zároveň ale hledají bydlení především ve velkých městech, kde bývá poptávka i cena nejvyšší.

Od roku 2010 vzrostly průměrné ceny nemovitostí v EU o 55,4 procenta a nájemné o 26,7 procenta.

Podle Eurofound mohlo v mnoha oblastech Bulharska, Irska, Polska, Portugalska a Španělska nájemné za standardní dvoupokojový byt pohltit více než 80 procent mediánové mzdy.

V roce 2025 žilo 9,1 procenta obyvatel EU ve věku 15 až 29 let v domácnostech, které vydávaly na bydlení nejméně 40 procent svého disponibilního příjmu. V celé populaci činil tento podíl 7,7 procenta.

Mladí lidé také častěji žili v přeplněných domácnostech. Tento podíl dosahoval 26,9 procenta, což bylo o 10,1 procentního bodu více než u populace jako celku.

Eurofound uvedl, že nedostupné bydlení nutí některé mladé lidi žít způsobem, který by si za jiných okolností sami nezvolili. To následně ovlivňuje jejich vzdělávání, pracovní příležitosti, životní pohodu i zakládání rodin.

Samotná zaměstnanost a náklady na bydlení však rozdíly mezi jednotlivými zeměmi nevysvětlují úplně.

Výzkumy Eurofoundu naznačují, že významnou roli hraje také kulturní prostředí. V severských a některých středoevropských zemích jsou rodinné systémy více individualizované, zatímco ve velké části jižní Evropy přetrvávají silnější vazby mezi jednotlivými generacemi.

Podle Eurostatu žila v roce 2025 téměř polovina obyvatel EU ve věku 18 až 34 let – přesně 49,8 procenta – alespoň s jedním rodičem, případně finančně přispívala do rodičovské domácnosti nebo z jejích příjmů čerpala.

V severských členských zemích EU byl tento podíl nižší než 26 procent, zatímco v Chorvatsku dosahoval 75,3 procenta.

Údaje tak ukazují výrazně nerovnoměrnou situaci napříč Evropskou unií. V některých zemích mladí lidé opouštějí rodičovský domov přibližně o deset let dříve než v jiných. Vývoj přitom výrazně ovlivňují dostupnost bydlení i pracovní příležitosti.

Jaroslav Holý