Dne 10. září 2025 se Polsko ocitlo v nejvážnější bezpečnostní situaci od konce druhé světové války, když údajně ruské drony opakovaně narušily jeho vzdušný prostor. Polská vláda incident označila za „akt agrese“ a zahájila odpovídající vojenskou reakci a odpoví prý „jednotnou pěstí“, uvedl podle agentury Reuters polský premiér Donald Tusk.

Tento incident přichází v době, kdy Polsko hraje klíčovou roli v podpoře Ukrajiny čelící rusku. Polská vláda patří k nejaktivnějším evropským zastáncům tvrdého postupu vůči Moskvě a dlouhodobě podporuje sankce, vojenskou pomoc i diplomatickou izolaci Ruska. Geografická poloha Polska na východní hranici NATO z něj činí významnou „frontovou zemi“ aliance. Polsko však nyní striktně odmítá vyslat svou armádu na Ukrajinu.

Polská armáda uvedla, že radary zachytily více než deset objektů, z nichž ty představující přímou hrozbu byly „neutralizovány“. Po incidentu byly uzavřeny klíčové letištní provozy, včetně varšavského letiště Chopina a letiště v Lublinu. Vláda také vyzvala obyvatele postižených oblastí, zejména v Podlaském, Mazovském a Lublinském vojvodství, aby zůstali doma. K zásahu přispěly i stíhačky F-35 nizozemského letectva a NATO koordinovalo s Polskem další kroky.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský uvedl, že během ruské ofenzívy bylo na Polsko namířeno alespoň osm dronů. Dodal, že použití íránských dronů typu Shahed naznačuje cílený útok. Zelenský vyzval k jednotné mezinárodní reakci. V reakci na incident se objevily výzvy k přísnějším sankcím proti Rusku a k posílení obrany NATO.

Polsko má dlouhodobě citlivý vztah k otázce suverenity a bezpečnosti. Země byla v minulém století opakovaně zasažena vojenskými konflikty, přičemž druhá světová válka zanechala hlubokou historickou stopu. Tuskovo prohlášení o „nejbližším bodu k ozbrojenému konfliktu od války“ lze chápat nejen jako reakci na konkrétní incident, ale i jako odraz historické paměti polské společnosti, v níž obavy z ohrožení ze strany Ruska přetrvávají.

Moskva dlouhodobě odmítá, že by její vojenské kroky mířily na členské státy NATO, incidenty s drony však zvyšují napětí a mohou přispět k nechtěné eskalaci. V sousedních zemích, jako je Litva, Lotyšsko či Estonsko, panují podobné obavy.

Polsko stojí před dilematem, jak reagovat na opakující se narušování svého vzdušného prostoru, aniž by vyvolalo přímou konfrontaci.

gnews.cz - GH