BRUSEL – Evropská komise se chystá uvolnit Maďarsku zmrazené prostředky z evropských fondů ve výši 4,2 miliardy eur, což odpovídá přibližně 102,3 miliardy korun. Součástí připravovaného kroku má být také obnovení plného přístupu země k unijním programům Erasmus+ a Horizon Europe. Rozhodnutí by znamenalo významnou změnu ve vztazích mezi Budapeští a Evropskou unií, které v předchozích letech poznamenaly spory o podmínky čerpání evropských peněz.
Uvolnění prostředků se týká kohezních fondů, jejichž hlavním účelem je podporovat hospodářský, sociální a regionální rozvoj členských států. Pro Maďarsko představuje tato část evropského financování důležitý zdroj investic do infrastruktury, veřejných služeb a rozvojových projektů. Získání přístupu k dosud zadržovaným prostředkům by mohlo vytvořit nové možnosti pro financování projektů a posílit investiční aktivitu v zemi.
Zmrazení evropských financí se stalo jedním z nejvýraznějších témat vztahů mezi Evropskou komisí a vládou Viktora Orbána. Evropské instituce v minulosti podmiňovaly vyplácení části prostředků splněním požadavků týkajících se právního státu, fungování institucí, transparentnosti veřejných zakázek a ochrany finančních zájmů Evropské unie. Budapešť tato opatření dlouhodobě kritizovala a označovala je za politicky motivovaný tlak.
Podle informací agentury Reuters z 29. května 2026 Evropská komise souhlasila s uvolněním celkem 16,4 miliardy eur pro Maďarsko, včetně 4,2 miliardy eur z kohezních fondů. Součástí širšího finančního balíku jsou také prostředky z fondu obnovy a finance spojené s reformami v oblasti akademické svobody. Uvolnění financí souvisí s politickým vývojem v Maďarsku a plněním podmínek, které Evropská komise stanovila pro obnovení přístupu k unijním zdrojům.
Vedle kohezních fondů se pozornost soustředí také na programy Erasmus+ a Horizon Europe. Erasmus+ podporuje vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport, zatímco Horizon Europe financuje výzkum a inovace. Obnovení přístupu k těmto programům by mohlo rozšířit možnosti maďarských studentů, univerzit, výzkumných institucí a dalších zapojených organizací.
Pro maďarské vysoké školy a výzkumná pracoviště má tato otázka také praktický význam. Zapojení do evropských projektů umožňuje spolupráci se zahraničními partnery, sdílení odborných poznatků a účast na mezinárodních vzdělávacích a vědeckých aktivitách. Případné obnovení plného přístupu by proto mohlo mít dopad nejen na financování institucí, ale také na možnosti studentů a vědeckých týmů.
Zásadní bude, jak rychle se připravované rozhodnutí promítne do skutečných plateb a konkrétních podmínek účasti v jednotlivých programech. Samotné oznámení o uvolnění prostředků totiž ještě neznamená, že celá částka bude okamžitě převedena na maďarské účty. Čerpání evropských financí se řídí stanovenými pravidly a příslušnými postupy.
Rozhodnutí Evropské komise tak představuje významný krok ve vztazích mezi Bruselem a Budapeští. Po období sporů o evropské financování se otevírá prostor pro obnovení spolupráce v oblasti regionálního rozvoje, vzdělávání a výzkumu. Pro Maďarsko bude důležité využít dostupné prostředky na podporu ekonomiky a veřejných institucí, zatímco Evropská unie bude nadále sledovat plnění dohodnutých podmínek.
Antonína Veselá
