Česká republika ani v roce 2026 podle hodnocení Severoatlantická aliance nedosáhne na dlouhodobý závazek vydávat na obranu minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu. Informaci zveřejnil premiér Andrej Babiš, podle něhož mají obranné výdaje letos činit pouze 1,78 procenta HDP.

Premiér tuto skutečnost oznámil prostřednictvím videa na sociálních sítích a připomněl, že Česká republika nesplnila alianční cíl ani v předchozích letech. V roce 2025 uznalo NATO výdaje na úrovni 1,85 procenta HDP, zatímco v roce 2024 to bylo 1,97 procenta. Ani tehdy se tak nepodařilo dosáhnout požadované hranice.

Babiš zároveň naznačil, že vláda bude s NATO o započítávání některých výdajů ještě jednat. Konkrétně zmínil program SAFE v objemu 52 miliard korun, který by podle něj měl být do obranných výdajů zahrnut. „Budeme o tom samozřejmě vyjednávat,“ uvedl premiér s tím, že Česká republika chce Alianci přesvědčit o širším pohledu na bezpečnostní investice.

Na premiérova slova reagovala opozice. Předseda ODS Martin Kupka kritizoval přístup vlády a zdůraznil, že kabinet by měl situaci aktivně řešit, nikoli pouze komentovat. Podle něj je klíčové nesnižovat obranné výdaje a jasně stanovit priority státního rozpočtu.

Debata o financování obrany je v Česku dlouhodobě citlivým tématem. Závazek dvou procent HDP patří mezi klíčové cíle členských států NATO, zejména v kontextu zhoršující se bezpečnostní situace v Evropě. Řada spojenců v posledních letech své rozpočty výrazně navyšuje, zatímco Česko se k cílové hranici opakovaně přibližuje, ale nedokáže ji stabilně překročit.

Současná situace tak znovu otevírá otázku, zda je česká obranná politika dostatečně ambiciózní a zda vláda dokáže zajistit potřebné financování armády v dlouhodobém horizontu. Výsledek jednání s NATO o uznání některých výdajů může být klíčový, nicméně bez systémových změn zůstává splnění aliančního závazku nejisté.

gnews.cz - GH