Rád bych se s vámi podělil o jistý zážitek. Jak občas píšu, mám rád Oscara Wilda. Rozhodl jsem se při jedné návštěvě navštívit jeho hrob. Ano, navštívil jsem mnoho hřbitovů, ale tenhle byl opravdu velký nejen co do plochy, ale i svým „obsazením“ opravdu rozlehlý. Je tu řada osobností, které ovlivnily jak můj život, tak i myšlení. Kromě literáta Oscara Wilda také zpěvačka Edit Piaf, zpěvák Gilbert Bécaud, klasik Honoré de Balzac, skladatel Fryderyk Franciszek Chopin, náš malíř František Kupka, italský malíř Amedeo Modigliani, frontmen kapely „The Doors“ Jim Morrison a také malíř Camille Pissarro a mnoho dalších. Hřbitovům se spíše vyhýbám, ale občas, když už hřbitov navštívím, získám na chvíli jakýsi nadhled a také si člověk srovná trochu některé priority v životě. Jen ten čas kdyby nám tolik neutíkal.
Hřbitov Père Lachaise (česky doslova znamená „otec (páter) Lachaise“) je největší pařížský hřbitov (43,93 ha) nacházející se ve východní části města ve 20. obvodu, a je zároveň jedním z nejznámějších hřbitovů světa. Jméno hřbitova vzniklo ze jména pátera Françoise d’Aix de Lachaise, z jehož zahrady byl hřbitov zřízen. Hřbitov byl dne 26. června 1993 vyhlášen národní památkou. Nachází se zde zhruba 70 000 hrobů a roste zde asi 5300 stromů.
Pozemek na kraji Paříže zakoupili v roce 1626 jezuité. V letech 1674–1709 měl v těchto místech dům s rozsáhlou zahradou jezuitský kněz a zpovědník francouzského krále Ludvíka XIV. François d’Aix de Lachaise. Když byli v roce 1763 jezuité z Francie vypuzeni, připadl pozemek státu. Hřbitov zde založil generál Napoleon Bonaparte roku 1804, první pohřeb se zde uskutečnil 21. května 1804. Správou hřbitova byl pověřen prefekt Nicolas Frochot, který se zasloužil o to, že se hřbitov stal místem posledního odpočinku obyvatel vyšších kruhů. Na tehdy ještě prázdném hřbitově nechal rozestavět pomníky, sochy a náhrobky, které byly šlechtě a církvi zkonfiskovány během Velké francouzské revoluce. V prvním roce zde bylo zřízeno 13 hrobů, o rok později (1805) jich zde bylo 44, v roce 1806 49, roku 1807 62 a v roce 1812 už 833.
Dobrá investice a slavná jména
V roce 1806 nechal prefekt Frochot přenést na hřbitov rakev s ostatky královny Marie Louisy, manželky Jindřicha III., objevenou při bourání starého kláštera poblíž náměstí Vendôme. V roce 1817 se mu podařilo pro hřbitov získat ostatky filozofa Abélarda a jeho milenky Heloisy a údajné ostatky Molièra a La Fontaina. Ačkoliv se o několik let později ukázalo, že ostatky obou spisovatelů nebyly pravé, hřbitov mezitím získal proslulost. Tím se v 19. století stalo jistou módou pro vyšší kruhy, pořídit si hrobku právě na tomto hřbitově. Také Napoleon během svého vyhnanství na Ostrově sv. Heleny vyjádřil přání být pohřben na Père Lachaise. Napoleon je ovšem pohřben v pařížské Invalidovně. V roce 1830 čítal hřbitov již zhruba 33 000 hrobů. Během první poloviny 19. století byl hřbitov v pěti etapách (1824, 1829, 1832, 1842 a 1850) rozšířen na dnešní rozlohu 43,93 ha a rozčleněn na 97 oddělení.
Francouzští kadeti i Komunardi
Vzhledem k tomu, že hřbitov se nachází na strategicky vyvýšeném pahorku, byly zde v 19. století svedeny dvě bitvy. V roce 1814 se na hřbitově odehrála bitva mezi ruskými vojsky a kadety francouzských vojenských škol. Francouzi byli poraženi a Rusové si zde zřídili vojenský tábor. Další bitva se zde odehrála v roce 1871. Na hřbitově se opevnili komunardi a po čtyři dny vzdorovali vládnímu vojsku. Po pádu Pařížské komuny bylo u zdi v severovýchodním cípu hřbitova dne 28. května 1871 postříleno 147 přeživších zajatců. Zeď se nachází v 97. oddělení a v její blízkosti je rovněž řada památníků obětí nacistických koncentračních táborů.
Toto posvátné místo je místem k rozjímání nad osobními či společenskými událostmi, ale také to může být místo k odpočinku. Vzhledem k množství krásných skulptur pod korunami vysokých stromů na rozsáhlé ploše je skutečně místem, které je doslova mystické. A když vyšetříte v Paříži trochu času, rozhodně jej navštivte.
Jan Vojtěch
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German