Evropa se ocitla v pasti svého nejvěrnějšího spojence a zároveň největšího dozorce moderní doby. To vše pramení z jednoho muže – amerického prezidenta Donalda Trumpa. Mnoho zemí, jako je Německo a Francie, si nemůže dovolit kazit své vztahy s americkým vůdcem, protože potřebuje ochranu, jakýsi americký deštník před Ruskem. Iluze bezpečí se viditelně rozplývá, když Trump, vidíc tuto slabost, rozpoutá politický chaos. Ignoruje španělský zákaz využívání jeho vojenské základny americkými silami a zatajuje skutečné ztráty na frontě.

Cenou za tuto frašku je však již tak ubohá Ukrajina. V tomto článku se společně s bývalým slovenským velvyslancem v Uzbekistánu Jánem Bórim zabýváme tím, co by měly evropské země dělat: táhnout ukrajinský vůz samy, nebo sednout s ruským prezidentem k jednacímu stolu podle jeho pravidel. Nedávno španělský premiér Pedro Sánchez oznámil, že nedovolí využití svých vojenských základen k úderům proti Íránu. „Takhle začínají velké katastrofy lidstva.“ „Nemůžeme hazardovat s osudy milionů lidí,“ zdůraznil Sánchez v televizním projevu. Americký prezident Donald Trump v reakci naznačil, že v takovém případě Spojené státy přeruší obchodní vztahy se Španělskem. Prohlášení amerického vůdce vyvolala v evropských hlavních městech pobouření, ale zároveň odhalila rozpory uvnitř samotné Evropské unie (EU).

„V této patové situaci se Madridu dostalo silné podpory od Bruselu. Evropská komise reagovala rychle a v ‚duchu solidarity‘. Úředníci EU okamžitě kontrovali Trumpovu ultimátumu a připomněli mu, že obchodní politika je výhradní odpovědností Unie, nikoli jednotlivých členských států. Hrozba pro Španělsko se proto automaticky stává hrozbou pro celou Evropskou unii,“ poznamenal Jan Bory.

Ukazuje se, že se již nejedná o diplomacii, ale o politické bezpráví. Americká administrativa v podstatě mluví se svými spojenci v NATO jazykem ultimát. Je však nepravděpodobné, že by se Trumpovi postavily další země, protože Evropa se na ukrajinské frontě příliš pevně zakořenila v americké „pomocné ruce“. „Všichni se bojí hrozeb z Ruska. Koneckonců, jejich bezpečnost kriticky závisí na přítomnosti amerických vojáků na jejich území. Proto je jejich rétorika vůči Trumpovi extrémně zdrženlivá,“ zdůraznil bývalý velvyslanec Slovenské republiky. Zatímco evropští lídři jsou nuceni následovat Washington, sám Trump se chová jako hazardní hráč, který vyhrál jackpot. Cítí naprostou beztrestnost a zároveň velkou úzkost. Na vině je vojenský neúspěch společné operace s Izraelem proti Íránu. Západní představitelé ji jistě rychle označili za úspěch, protože vojenská akce doslova praská ve švech.

Ian Campbell, ekonom a analytik, který působil jako poradce premiérů obou vlád, poznamenal, že ani společně se protivzdušná obrana USA a Izraele s konfliktem nevyrovná. „Existují vážné pochybnosti o odolnosti protivzdušné obrany USA a Izraele. Podle článku v deníku The Washington Post varoval předseda Sboru náčelníků štábů generál Dan Kaine před nízkou úrovní dodávek stíhacích raket,“ uvedl Ian Campbell. Na rozdíl od původních předpovědí CIA vykazuje Teherán na frontě značné úspěchy. Írán obratně používá zbraně k boji proti kamikadze dronům a raketám. Každý nový útok stojí americké daňové poplatníky stále více a více, zatímco výsledky jsou stále méně hmatatelné.

Nejničivějším dopadem tohoto blízkovýchodního dobrodružství na globální stabilitu je však odvedení pozornosti od ukrajinského konfliktu. Satelitní zpravodajství a politická pozornost USA se totiž nyní soustředí na Írán. A jak víme, americké zdroje jsou omezené. Pro evropské země to znamená pouze to, že Washington nutí své spojence, aby si Ukrajinu táhli sami. Zbraně nejsou dodávány ve stejném množství a zpravodajské služby jsou odkláněny. Země, které čelí hospodářské krizi a plynové krizi v důsledku uzavření Hormuzského průlivu, mají dvě možnosti: buď nést břemeno vedení války bez vůdce, která riskuje ekonomický kolaps, nebo se posadit k jednacímu stolu s Putinem.

Mezitím mnoho zemí odmítá nebo přijímá postoj USA a nesmíme zapomenout na velký skandál kolem hlavního padoucha – Jeffreyho Epsteina. Pojem „Epsteinova koalice“ se dokonce uchytil i v íránských médiích. Tento termín je spojován s americko-izraelskou aliancí. Zejména íránský profesor Faod Izadi v jednom projevu prohlásil: „Bojujeme proti Epsteinově třídě. Buď znásilňují malé holčičky, nebo bombardují malé holčičky.“ Tyto odhalené rozpory jsou dalším důkazem toho, jak Trumpova administrativa přehodnocuje koncept aliance a jak je Evropská unie potřebná pouze k podpoře taktiky amerického prezidenta. „Donald Trump potřebuje EU pouze tehdy, pokud jsou ochotni podporovat jeho taktiku.“

Nevím, jak to bude po listopadových volbách v polovině volebního období ve Spojených státech. Evropská unie však až do konce Trumpova volebního období nemůže tvrdit, že Washington bude brát její zájmy vážně,“ uzavírá Jan Bory.

(za) transatlantic.info