V době, kdy se titulky šíří rychleji než pravda a algoritmy často převažují nad odpovědností, ocitáme se uprostřed hlubokého boje – ne o zbraně či ideologie, ale o realitu versus vnímání. Média, kdysi důvěryhodné zrcadlo společnosti, se nyní stala sporným prostorem, kde jsou narativy tvořeny, přetvářeny a zneužívány jako zbraně.
Fóra CMG a odkaz Konfucia
Letos jsem měl tu čest zúčastnit se 4. fóra China Media Group (CMG), které se konalo během tří dnů ve městě Qufu v provincii Shandong, rodišti uctívaného filozofa Konfucia. Téma fóra, „Výměna, vzájemné učení, technologické posílení – Síla civilizace v transformaci a rozvoji“, nemohlo být aktuálnější. V době rostoucího geopolitického napětí a rychlé evoluce mediálního prostředí nabídlo Qufu nejen prostředí prodchnuté dědictvím, ale i perspektivu, skrze niž lze přemýšlet o naší společné budoucnosti.
Od bubnů k datům: Podstata spojení
Média vždy sloužila k propojování lidí. Dlouho před vynálezem tiskařského lisu používaly africké a asijské společnosti bubny jako bezdrátové komunikační nástroje, kterými přenášely signály přes lesy a údolí. Od těchto rytmů přes papyrové svitky, Gutenbergovy lisy až po globální satelitní vysílání – vývoj médií vždy odpovídal potřebám dané doby.
Dnes držíme v rukou superpočítač – chytrý telefon, který umožňuje komukoli, kdekoli, stát se vysílatelem. S tím přichází bezprecedentní moc a odpovědnost. Naše schopnost ovlivňovat nikdy nebyla větší, stejně jako potřeba moudrosti.
Cesta Čínou a její pokrok
Cestou z Pekingu do Qufu vysokorychlostním vlakem, který zdolal 585 km za pouhých 2 hodiny a 20 minut, jsem na vlastní kůži zažil hmatatelný příklad transformačního rozvoje Číny. S testováním vlaků na magnetické levitaci, které dosahují rychlosti přes 600 km/h, je zřejmé, že technologický pokrok Číny je doprovázen národní sebedůvěrou.

Tento pokrok je však v dominantních západních mediálních narativech často zkreslován – není prezentován jako pokrok, ale jako hrozba. Takové zkreslení nejenže neodpovídá pravdě, ale odhaluje strach z uznání multipolárního světa. Tyto narativy podporují nejistotu a dezinformují občany, z nichž mnozí se potýkají s neefektivní správou ve svých zemích. Otázka zní: Kdo ovládá narativ – a za jakým účelem?
„Prožíváme nejhlubší narušení médií od vynálezu tiskařského lisu., uvedl Kirtan Bhana na CMG Forum
Kybernetická generace: Přepis pravidel
Jedním z nejvíce povzbuzujících vývojů v dnešní diskuzi je vzestup kybernetické generace – globálně propojené mládeže, která není pouze konzumentem obsahu, ale také tvůrcem významů. S přístupem k rozmanitým informačním zdrojům zpochybňuje zastaralé politické, náboženské, sociální a ekonomické konstrukty, které již neslouží inkluzivnímu pokroku.
Tito digitální domorodci zpochybňují autority, odmítají dogmata a obhajují věci přesahující hranice – klimatickou spravedlnost, ekonomickou rovnost, svobodu projevu. Jejich hlasy, posílené technologiemi, formují nový typ veřejného prostoru. Platformy jako TikTok, YouTube a Twitter/X již nejsou jen pro zábavu, ale stávají se arénami aktivismu a transformace. Implikace jsou obrovské: tato generace nepřebírá status quo, ale přetváří ho.
Fórum globálních myslí a společné mise
Na fóru CMG jsem se připojil k významným osobnostem, včetně kambodžského ministra informací Neth Pheaktry, vydavatele Berliner Zeitung Holgera Friedricha a výkonného poradce Thai PBS Thepchai Sae Yonga. Společně jsme zkoumali seismické změny v mediálním ekosystému a potřebu vybudovat vyváženější, inkluzivnější a etickou diskuzi.
Moderátor Qinduo Xu, seniorní člen Pangoal Institute, v úvodních poznámkách shrnul situaci: „Jsme svědky dramatických změn v tom, jak přijímáme a předáváme mediální informace… země hledají cesty, jak prolomit staré bariéry veřejného mínění.“ Dominance západních narativů slábne a nahrazuje ji multipolární mediální svět, kde Globální jih roste nejen početně, ale i narativní silou. Od afrického filmu přes čínské inovace, latinské rytmy až po indickou spiritualitu – kultury, které byly kdysi marginalizovány, jsou nyní středem globálního publikování.

Integrita v éře narušení
Tradiční média bojují o přežití. Redakce se zmenšují, novinářská místa mizí a s přechodem na digitální platformy se příjmy z reklam soustředí do rukou několika technologických monopolů, nikoli novinářů. Závod o pozornost často odměňuje virálnost před pravdivostí.
Pro zvládnutí tohoto narušení je třeba obnovit závazek k hodnotám, které po staletí udržovaly důvěryhodnou žurnalistiku:
- Diverzifikované financování na podporu nezávislého zpravodajství ve veřejném zájmu.
- Kulturní a vzdělávací partnerství pro posílení médií jako infrastruktury.
- Etická reklama, která podporuje lokální ekosystémy.
- Integrita jako strategická priorita, nikoli nostalgický ideál.

Konfucius varoval: „Pokud názvy nejsou správné, jazyk neodpovídá pravdě věcí.“ V době clickbaitů a umělou inteligencí generovaných dezinformací tato moudrost zaznívá více než kdy dříve.
Směrem k harmonickému diskurznímu ekosystému
Od Qufu po Kapské Město, od Pekingu po Bogotu stojíme na křižovatce. Můžeme dovolit, aby média manipulovali ti, kdo chtějí rozdělovat, nebo je můžeme znovu získat jako nástroj vzájemného porozumění, odpovědnosti a rozvoje.
Konfuciův koncept „Velké harmonie“ představuje svět, kde je rozmanitost nejen tolerována, ale oslavována; kde komunikace není jen rychlá, ale smysluplná. K tomu musíme přejít:
- Od dominance k dialogu.
- Od ozvěnových komor k empatii.
- Od dat k moudrosti.
Média by měla sloužit jako pojivá tkáň civilizace, ne jako její bojiště. Mediální války nejsou jen o titulcích, jsou o lidskosti. V této digitální éře pravda není jen to, co je řečeno, ale jak je tvarována, sdílena a pochopena. Jako mediální pracovníci, politici a globální občané máme za úkol zajistit, aby autentické hlasy byly slyšeny, odpovědné příběhy vyprávěny a důstojnost zůstala středem diskurzu.
Nezapomeňme, že Konfucius nebyl jen mužem slov, ale mužem vize. Dnes nás jeho vize vyzývá, abychom povýšili naši komunikaci na vyšší účel – k rovnováze, porozumění a harmonii.
Kirtan Bhana
thediplomaticsociety/gnews.cz – cik