BERLÍN – Německo se pouští do největší vojenské reformy od svého znovusjednocení. Cíl je jasný: přeměnit Bundeswehr na nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Tento ambiciózní plán, který kancléř Friedrich Merz slíbil hned po svém květnovém nástupu, je přímou reakcí na ruskou rozpínavost a zhoršující se bezpečnostní situaci.
Německý armádní generál Carsten Breuer nedávno varoval, že NATO se musí připravit na možný ruský útok do čtyř let. Ministr obrany Boris Pistorius k tomu dodal, že Německo musí být válkyschopné nejpozději do roku 2029, uvádí americký web Newsweek. Plán stojí a padá s lidmi. Německo potřebuje navýšit počet aktivních vojáků ze 182 tisíc až na 260 tisíc, doplněných o dalších 200 tisíc záložáků.
Plná branná povinnost se sice vládnoucím stranám obnovovat nechce, ale přicházejí s novým modelem. Podle návrhu bude muset od příštího roku každý 18letý muž povinně vyplnit dotazník, který prověří jeho způsobilost a ochotu sloužit. První na řadě bude ročník 2008. Pro ženy zůstává celý proces dobrovolný. Poslanec Jens Spahn pro to zavedl termín Bedarfswehrpflicht, tedy „odvod založený na potřebě“, píše The Guardian. Zákon sice počítá s dobrovolností, ale pokud se nepodaří naplnit stavy, visí ve vzduchu i zavedení plošných odvodů.
Motivace a dotování
A jak chtějí mladé do armády nalákat? Přes peníze a benefity. Ve hře jsou například autoškoly zdarma, jejichž cena v Německu i v Česku v posledních letech prudce vzrostla. Dále se slibuje navýšení nástupního platu na 2600 eur (v přepočtu zhruba 63 000 Kč) měsíčně před zdaněním. Financování má zajistit primárně speciální fond ve výši 100 miliard eur (v přepočtu přes 2,5 bilionu Kč), který byl schválen krátce po ruské invazi na Ukrajinu.
Očekává se, že do roku 2029 bude země utrácet za obranu 153 miliard eur (v přepočtu zhruba 3,8 bilionu Kč) ročně, nebo částku odpovídající 3,5 % HDP. Jak upozorňuje server Politico, v sázce jsou i masivní zakázky. Do konce roku 2026 plánuje Berlín projednat v parlamentu obranné kontrakty za 83 miliard eur (v přepočtu zhruba 2,1 bilionu Kč). Drtivá většina těchto peněz půjde do evropského, a především německého obranného průmyslu, jako je Rheinmetall. Na americké dodavatele připadne méně než 10 % zakázek.
Nervózní Francie, spokojené Polsko
To, že se z evropského ekonomického giganta stává i vojenský, bedlivě sleduje zbytek Evropy. Francie pozoruje německé zbrojení s neskrývaným skepticismem. Podle serveru Politico panují v Paříži obavy, že Německo bude „extrémně dominantní“, a to nejen vojensky, ale hlavně ekonomicky a průmyslově. Tato rivalita se už projevuje u klíčového společného projektu stíhačky nové generace FCAS.
Naopak Polsko vnímá posílení Německa jako nutné a opožděné. Varšava vidí německé zbrojení jako logickou reakci na signály z Washingtonu o možném snížení americké přítomnosti v Evropě. V takovém scénáři by se právě Polsko a Německo staly hlavními obránci východního křídla NATO. Polsko však stále volá po ověřování, zda Berlín svůj závazek bránit Evropu myslí vážně, zejména s ohledem na sílící proruskou stranu AfD.
Těžiště Evropy se každopádně posouvá na východ. Pro kontinent to představuje velkou zkoušku, zda dokáže Německo svou novou sílu využít ve prospěch společné obrany a zda k tomu po třech dekádách škrtů najde politickou vůli.
idnes.cz/gnews.cz-jav
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German