Mezi výrazné postavy české fotografie 21. století bezesporu patří v titulku jmenovaný umělec. Má mnoho přízvisek. Od fotografa osobností až po fotografa ženského těla. Od většiny svých kolegů se ale liší darem, který mu svého času vložily do kolébky sudičky. To jest uměním vyjadřovat se psaným slovem. Jak novinářskými žánry, tak i prózou. Jeho cé v kroužku, tedy copyright, najdeme v několika jeho vydaných knihách. Loudova značka autorství nechybí ani v tiráži jedinečného, eroticky laděného románu s lákavou obálkou, který se před krátkým časem dočkal, díky velkému zájmu čtenářů, druhého vydání.
Vzpomínaná kniha se slavnostně představila v pražském Karlíně, v legendárním hudebním podniku Charleston restaurant. Zde se pod taktovkou známého moderátora a baviče Aleše Cibulky, letitého Loudova kamaráda i spolupracovníka z tv, konal křest onoho mystického erotického románu o osudovém setkání muže a ženy. Zároveň se ale i s přáteli a kolegy oslavilo vysoké výročí autorových narozenin. Na rozdíl od prvního vydání je to současné doplněno komentáři osobností z našeho kulturního života, jako jsou kupříkladu básník Jiří Žáček, spisovatelka Oldřiška Tylová nebo třeba renesanční kumštýř a cimrmanolog Miloň Čepelka, kteří svými řádky smekli v úctě před Loudovou knihou symbolický klobouk.
Portrétista života
Josef louda (nar. 1947) sám o sobě říká, že je „člověk fotograf“. Svůj objektiv nastavoval stejně jako lidem tak i přírodě, i když za vrchol přírodní krásy považuje ženský akt. Nezávislým fotografem a publicistou je od roku 2000, uspořádal dvě desítky samostatných výstav a rozmanitost jeho tvůrčí činnosti mu v různých kategoriích vynesla trojnásobné vítězství v soutěži Praha fotografická. Odborníci i jen řadoví milovníci fotografické kumštu dodnes vzpomínají na jeho již legendární výstavu s názvem Josef Louda 3N na jaře roku 2012 ve Staroměstské radnici, kde zaplnil všechny výstavní prostory. Známý je fakt, že jmenovaný umělec dává ve své tvorbě přednost foto projektům, které ho proslavily i za hranicemi České republiky.

Celebrity v rámech
Josef Louda říká, že svému životu vděčí za bohatý „materiál“, jak k literárnímu, tak i fotografickému zpracování. Přinejmenším jako jeho soubor složený z mozaiky četného množství portrétů známých osobností, především z kulturní sféry, které si při fotografování držely před sebou vybraný obrazový rám. Odtud název Celebrity v rámech. O jeho dalším, opět legendárním seriálu vyobrazeném na velkorozměrném plátně (na Staroměstské radnici pokrylo dvě stěny Křížové chodby) Tisíc tváří se svatozáří, by se dala napsat kniha, s kým a při jakých příležitostech vznikly. Na počátku byl nápad, kdy „stavěl“ objekty svého zájmu tak, aby jejich hlavu doplňoval lustr či jiné svítidlo s efektem tvořící svatozář. Louda tímto způsobem ztvárnil během let přes tisíc dvě stě (!) „osvícených“ osobností, čímž se dostal do České knihy rekordů. Vlastní mu byla také (až se chce napsat – především) erotika, kterou ozvláštnil svým dílem fotografik ženských klínů. Úspěšný projekt variace na ženský klín vyvrcholil výstavou pod názvem Vaginálie aneb všichni jsme tím prošli. Později nápad Josef Louda též ztvárnil v knížce veršů Vábivé záhyby, kdy texty tří desítek našich předních veršotepců ilustroval, jak říká, středobodem všehomíra – ženským klínem (knížka vyšla v roce 2007 a záhy se stala sběratelskou záležitostí).
Muž, o kterém se mluví
Loudovo curriculum vitae se samo o sobě čte jako napínavá novela. Známé pořekadlo „devět řemesel, desátá bída“ však na něho neplatí, neboť jest přinejmenším alespoň bohatý duchem. Dosud psal se známými zajímavými osobnostmi rozhovory a zároveň je fotil. To vše pak vyšlo v publikaci Neobyčejná setkání, o které říká, že právě s odstupem času nabývá výpovědní hodnoty. Mezi jim zpovídaných, bezmála třiceti osobností, jsou naše nejslavnější herečky a herci své doby, jako například Vlastimil Brodský, jen pár měsíců předtím, než ukončil svůj život, dále Stella Zázvorková, která v rozhovoru bilancovala svůj herecký, ale i soukromý život, sochař Josef Nálepa pak ve své zpovědi líčí, za jakých okolností portrétoval Salvadora Dalího. V knize jsou mimo umělců také další lékaři – psychiatři, sexuologové, stejně jako novináři a jedna hokejová legenda – brankář Jiří Holeček…
Múza očima múz
Bibliofilie Loudova díla zabere obsáhlý foliant. Je autorem desítek titulních stran předních společenských magazínů, článků i reportáží a rozhovorů. Má za sebou řadu samostatných výstav, včetně té poslední k životnímu jubileu v prostorách Staroměstské radnice, kde průřezem své celoživotní tvorby obsadil hlavní výstavní sál i přilehlé prostory včetně romantického sklepení. Je mimo jiné autorem projektu Múza očima múz, ve kterém nechal skvělou harfenistku Zbyňku Šolcovou nafotit celkem třiatřiceti fotografkami a sám se ujal dokumentace jejich práce, která vyústila v celkovou výstavu putující po českých galeriích (vernisáž byla ve Státní opeře). Nakonec se tato výstava dostala až do Chicaga. Je rovněž autorem námětu unikátního televizního dokumentu Bratří Saudkové (před krátkým časem tv odvysílala reprízu při příležitost 90tin fotografa Jana Saudka). Zbývá dodat, že je též trojnásobným vítězem soutěže Praha fotografická.
Nápad – Náhoda – Nálada
S receptem na dobrou fotografii se Josef Louda netají. Má svůj vzorec, vyjádřený jednoduchým 3N – Nápad – Náhoda – Nálada. A dodává: „To vše obsahuje moje fotografování a tedy i fotografie. Nápadům, náhodám a náladám jsem den co den, v každém ročním období, chodil a chodím se svým fotoaparátem naproti. A ony chodily naproti mně. Fotografování a fotografie vždy byly, jsou a budou mojí vášní. A vášeň, jak známo, se projevuje tím, že při usínání se těšíte, až se zase probudíte, abyste ji mohli uskutečňovat. Jestli v mých obrázcích převažuje nápad, náhoda nebo nálada, musí posoudit ti, kdo se na ně dívají, protože záleží i na tom, co kdo chce vidět. Nechť i v těchto pohledech ale platí: „Čistému vše čisté…“
Na mysli má divácké reakce na jím vytvořené umělecké akty. To je však jen zlomek jeho tvůrčí tvorby. Svými nápady srší i dnes, kdy mu osmdesátka klepe na dveře. Žije samozřejmě i současností a je velmi deprimován brutalitou a násilím, které roste ve společnosti, ba i mezi mladými lidmi, včetně dětí, jak svědčí poslední případy šikany, napadání a podobně, včetně útoků i na učitele ve školách.
Zcela vážně se proto zabývá školním projektem nazvaným Vztahy, který by měl formou spolupráce s rodiči, školami a psychology s psychiatry zařazen coby samostatný předmět do školní výuky. Že tato Loudova aktivita nezůstane pouze na papíře, svědčí skutečnost, že to co si Josef Louda umane, to též realizuje. Jako kupříkladu, když během svého sedmiletého působení v Public relations inicioval založení Nadace Nova a stal se organizátorem koncertů pro mentálně postižené s názvem Chceme žít s vámi!, které se každoročně konají dodnes.
Epilog
Josef je jako rtuť. Neposedí, dnes je tady a zítra támhle, jak to všechno stíhá, není jasno, zvláště pak, jmenuje-li se Louda. Ta slovní hříčka není původní, a už ji slyšel mnohokrát, ale hezky se poslouchá. Sjezdil se svým Nikonem téměř celou Evropu, pár zemí v Africe, fotil s českými Misskami na Mauritiu, ale i život za „velkou louží“ v USA. Umí dokumentární fotografii stejně tak skvěle, jako fotografii výtvarnou a volnou tvorbu.

Co by chtěl vzkázat začínajícím fotografům?
Curriculum vitae
Vzhledem k tomu, že všeználek Wikipedie v Loudově případě sveřepě mlčí, zalistovali jsme v medailonku v závěru knihy
Láska neslučitelná se životem. Telegraficky citujeme:
Josef Louda, nar. 9.4 1947 v Klatovech, doktor filozofie, profesionální fotograf a publicista. Po absolvování zednického učiliště vystudoval Průmyslovou školu stavební v Plzni. Po základní vojenské službě pracoval jako mistr ve svém oboru v podniku Pražské silniční a vodohospodářské stavby. Ač nestraník, v důsledku politických prověrek v r. 1971 zakotvil na 22 let ve Sběrných surovinách, kde začínal od píky u váhy na sběr a končil v pozici výrobně technického náměstka (!). Vystudoval dálkově obor psychologie, sociologie a pedagogika dospělých na UK. V roce 1993 nastoupil do nově vznikající komerční televize NOVA.
V čase oslav milénia odchází na tzv. volnou nohu a brzy se zařadí mezi vyhledávané fotografy i publicisty. Uspořádal desítky samostatných výstav, vydal tři knihy a reprezentativní katalogy jeho fotografií Josef Louda 3N a Kliky Josefa Loudy jsou dodnes vyhledávané a ceněné sběrateli umělecké fotografie. Žije a tvoří na pražském Žižkově.
Ivan Černý / gnews.cz


