Antibiotická rezistence: Globální hrozba a naléhavá potřeba akce

Antibiotická rezistence (AMR) představuje jednu z největších globálních zdravotních hrozeb 21. století. Podle studie publikované v prestižním časopise The Lancet má AMR devastující dopady na zdraví populace, ekonomiky a zdravotní systémy po celém světě.

Co je antibiotická rezistence?

Antibiotická rezistence nastává, když se bakterie stávají odolnými vůči lékům, které byly původně navrženy k jejich eradikaci. Tento jev je přirozenou evolucí bakterií, ale lidská činnost – zejména nadměrné a nevhodné používání antibiotik – tento proces dramaticky urychlila. Bakterie se adaptují, mutují a předávají si genetické informace, což vede k šíření rezistentních kmenů, které jsou obtížně léčitelné.

Podle studie v The Lancet je AMR zodpovědná za miliony úmrtí ročně. V roce 2019 bylo přímo s rezistencí spojeno přibližně 1,27 milionu úmrtí a další miliony byly nepřímo ovlivněny. Očekává se, že bez razantních opatření se tento počet do roku 2050 zvýší až na 10 milionů úmrtí ročně, což převýší úmrtnost na rakovinu nebo srdeční onemocnění.

Studie identifikuje několik klíčových faktorů přispívajících k šíření AMR:

1. Nadměrné používání antibiotik v medicíně: Antibiotika jsou často předepisována zbytečně, například na virové infekce, jako je chřipka, na které nemají žádný účinek. V některých zemích je běžná praxe samoléčby, kdy pacienti užívají antibiotika bez lékařského předpisu.
2. Využití antibiotik v zemědělství: Až 70 % antibiotik se celosvětově používá v živočišné výrobě, často jako profylaxe nebo k podpoře růstu zvířat. Tyto látky se dostávají do životního prostředí a potravního řetězce, což podporuje rozvoj rezistentních bakterií.
3. Nedostatečná hygiena a kontrola infekcí: V zemích s nízkými a středními příjmy je šíření infekcí zhoršováno nedostatečným přístupem k čisté vodě, sanitaci a kvalitní zdravotní péči. To zvyšuje potřebu antibiotik a tím i riziko vzniku rezistence.
4. Omezený vývoj nových antibiotik: Farmaceutický průmysl se v posledních desetiletích zaměřil na vývoj léčiv pro chronická onemocnění, která přinášejí větší zisky. Vývoj nových antibiotik je finančně i technicky náročný, což vede k nedostatku nových léků proti rezistentním bakteriím.

Důsledky AMR

Dopady antibiotické rezistence jsou hluboké a mnohovrstevnaté. Z zdravotního hlediska zvyšuje AMR riziko neúspěšné léčby běžných infekcí, jako jsou zápaly plic, infekce močových cest nebo sepse. Operace, chemoterapie a další lékařské zákroky, které závisí na účinných antibiotikách, se stávají rizikovějšími.

Ekonomické dopady jsou rovněž značné. Studie odhaduje, že AMR by mohla do roku 2050 snížit globální HDP o 2–3,5 %, což odpovídá bilionům dolarů. Náklady na delší hospitalizace, dražší léčbu a ztrátu produktivity pracovní síly jsou enormní, zejména pro rozvojové země.

Sociální dopady zahrnují zhoršení nerovností. Země s nízkými příjmy jsou zasaženy nejtíže, protože mají omezený přístup k alternativním lékům a moderním zdravotnickým technologiím. AMR tak prohlubuje globální zdravotní disparitu.

Autoři studie zdůrazňují, že řešení AMR vyžaduje koordinovaný globální přístup. Mezi klíčová doporučení patří:

1. Rozumné používání antibiotik: Zavedení přísnějších předpisů na předepisování antibiotik a vzdělávání lékařů i pacientů o jejich správném užívání. V zemědělství by mělo dojít k omezení používání antibiotik na nezbytné případy a k zákazu jejich využití pro růst zvířat.
2. Investice do vývoje nových léků: Vlády a mezinárodní organizace by měly podporovat výzkum a vývoj nových antibiotik, vakcín a diagnostických nástrojů. Incentivy, jako jsou granty nebo daňové úlevy, by mohly motivovat farmaceutické společnosti k větší aktivitě v této oblasti.
3. Zlepšení hygieny a prevence infekcí: Investice do infrastruktury, jako je čistá voda a kanalizace, a posílení programů očkování mohou snížit potřebu antibiotik. Nemocnice by měly zavádět přísnější protokoly pro kontrolu infekcí.
4. Globální spolupráce: AMR nezná hranice, a proto je nezbytná mezinárodní koordinace. Světová zdravotnická organizace (WHO) a další organizace hrají klíčovou roli při vytváření globálních strategií a monitorování pokroku.
5. Vzdělávání a povědomí: Veřejnost musí být informována o rizicích AMR. Kampaňe zaměřené na správné používání antibiotik a prevenci infekcí mohou změnit chování jednotlivců i komunit.

Antibiotická rezistence je komplexní problém, který nelze vyřešit jedním opatřením. Vyžaduje součinnost vlád, zdravotnických systémů, vědců, průmyslu a veřejnosti. Studie v The Lancet varuje, že bez okamžité akce se můžeme vrátit do éry před objevem antibiotik, kdy běžné infekce znamenaly smrt. Naopak, pokud se podaří zavést efektivní opatření, lze dopady AMR výrazně zmírnit.

The Lancet/gnews.cz – GH