Je to hlavně o roli západních mocností, Británie a Francie a do značné míry USA

358

Profesor Dr. Raymond, je docentem pro výuku dějepisu a společenských věd na pedagogické fakultě na univerzitě Sola. Je také vedoucím katedry výuky humanitních věd na univerzitě Sola. Sola University se nachází v Ley v Jihoafrické republice. Je to jedna z nejnovějších univerzit po roce 1994 v Jižní Africe.

Jak je v jihoafrických učebnicích dějepisu prezentována role Sovětského svazu ve druhé světové válce?
Téma, které zachycuje roli Ruska ve druhé světové válce, je v učebnici sociálního cítění pro devátou třídu. Můj postřeh je, že je omezené. Zaměřuje se hlavně na válku v Tichomoří, na bombardování Pearl Harbor ze strany Japonců. A málo se zmiňuje o ději, o Rusech a o utrpení, které Rusové snášeli, pokud jde o lidské životy a statečnost. Rudá armáda a Rusko je tedy prezentováno převážně z hlediska reakce na činnost Adolfa Hitlera. Ale nehledě na to je také zmíněno, že bylo součástí spojeneckých sil, které přispěly k pádu Adolfa Hitlera.

Jen rozsah mi nestačí. Když si například vezmete, že je to kapitola, je to téma asi na 20 stran, je to jen asi jeden odstavec, který hovoří o roli Ruska. Všechno ostatní je spíš o tom, co se dělo v Německu a pronásledování Židů, ale i v samotné válce je to spíše o válce v Tichomoří. Takže si myslím, že rozsah je omezený na velmi důležitou a významnou roli, kterou Rusko sehrálo.

Do jaké míry si studenti ve vaší zemi uvědomují, co byla východní fronta a přínos Rudé armády k vítězství?

Abych navázal na svou odpověď na předchozí otázku, protože je velmi omezené vyprávění o celku. Studenti tedy nejsou příliš informováni o důležité roli, kterou Rusové sehráli. A to souvisí s povahou učebních osnov. Učební plán je tím prostředkem, který spolu s učebnicemi prosazuje učební osnovy. Takže pokud učebnice není příliš explicitní, není příliš podrobná, není příliš propracovaná, pak žáci také nejsou informováni. Takže to, o čem jsou studenti informováni, je většinou o zvěrstvech Německa.

Je to hlavně o roli západních mocností, Británie a Francie, a do značné míry USA, ale také o tom, co se dělo v Tichomoří, protože tomu se učebnice hodně věnuje. Takže když se zeptáte studentů na civilní oběti, bitvu o Stalingrad a tak dále, opravdu nejsou informováni kvůli nedostatkům samotné učebnice.

Ty učebnice neobsahují takové klíčové události, jako je bitva o Stalingrad, role vylodění v Normandii a bitva o Berlín?

Vlastně ne. Zmiňuje se jen tak mimochodem, ale rád bych, jak jsem řekl, je třeba udělat víc, pokud jde o to, dát v učebních osnovách prostor pro rozpracování některých z těchto velmi klíčových otázek. Říkal jsem, že učebnice, jedna z učebnic, které jsem analyzoval, dává jen krátký odstavec o tom všem, o všech těch bitvách, ale i samotné učební osnovy v deváté třídě to pouze zmiňují. Nyní je ponecháno na učebnicích, aby analyzovaly. Ale to bohužel mnoho učebnic nedělá, ať už z jakýchkoli důvodů, učebnice se většinou soustředí na válku v Pacifiku.

Změnila se situace po skončení studené války nebo po roce 1994 s demokracií v Jihoafrické republice?

Co já vím, tak se změnila, před rokem 1994 a po roce 1994 je jiný pohled, kterým jihoafrické osnovy a jihoafrický vzdělávací systém vidí samotný komunismus. Před rokem 1994 jsme pozorovali, že komunismus byl tabuizovaným tématem Národní stranou, byl to předmět, o kterém by se nemělo, nemohlo diskutovat ve škole a v učebních osnovách a tak dále. A i když se o tom mluvilo, tak se o tom mluvilo tak, že to odrazovalo od té ideologie. Ale vidíme, že po roce 1994 se to změnilo, protože nová demokratická Jihoafrická republika přijala ideologii komunismu. Ve skutečnosti máme jihoafrickou komunistickou stranu, která je v Alianci a je partnerem ANC.

Takže je tu Jihoafrická komunistická strana, jako součást vlády. A to se také změnilo. Způsob myšlení a ideologie, jakým, vláda přijala komunismus, a také způsob, jakým učební osnovy také přijaly komunismus, změnil způsob myšlení. Ale to je jediný aspekt, kde vidíte změnu v zobrazení a reprezentaci Ruska od období apartheidu k období po apartheidu. Je to jen z hlediska ztvárnění komunismu z hlediska zobrazení druhé světové války a role Ruska. Nic se skutečně nezměnilo. Ano, je tu ten pocit, že Rusko nebylo významným partnerem ve válečném úsilí proti nacismu, možná záměrně.

Probíhají v jihoafrické vzdělávací komunitě diskuse o rolích jednotlivých aliančních národů ve druhé světové válce?

Ano, probíhají rozhovory, ale bohužel nejsou zaměřeny na hlas Ruska nebo na dějiny Ruska.
Jedná se o proces, který nazýváme dekolonizace učebních osnov. Takže vlastně chceme odstranit více západních perspektiv a Rusko by možná mohlo být jednou z těch západních perspektiv. A mluvit více o roli, kterou hraje Afrika a Afričané hráli v tom světě. Takže je to proces dekolonizace, teď máme africké hlasy, africké vojáky, africké civilisty, co hráli? Jak byli obětí toho a tak dále. Takže to je to, kam se ta konverzace ubírá. A nové osnovy? Budou to osnovy, které budou klást do popředí Afriku, africká vyprávění, africké hlasy a africké perspektivy více než západních vyprávění. Takže k tomu konverzace směřuje.

Jak jsou v Jižní Africe vnímány současné pokusy o revizi výsledků války, zejména s ohledem na roli SSSR a Ruska? Zejména s ohledem na roli SSSR a Ruska v Jižní Africe.

Probíhá spousta rozhovorů, které začaly z hnutí, které jsme nazvali Rhodes Must Fall. To vyvolalo debatu kolem afrikanizace učebních osnov a dekolonizace učebních osnov. Takže je tu ten obrovský smysl pro zapojení afrických hlasů. A snížení vlivu evropských perspektiv. Chci říct, a když Evropa a já mluvím o evropské perspektivě, zahrnuje Rusko, zahrnuje USA s arabskou, a do popředí, opravdu africké hlasy, africké lidi, a jejich přínos k mezinárodním historickým událostem. Ale v tomto případě včetně druhé světové války. Takže to není žádný záměr, snaha v Jihoafrické republice v tuto chvíli, aby se revidovaly učební osnovy s nadějí, že se přidá hlas nebo zvýší narativ o roli Ruska ve druhé světové válce v této fázi.

(za)