Mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem proběhl hodinový telefonní rozhovor, který byl podle agentury Reuters již šestým veřejně známým kontaktem od Trumpova nástupu do úřadu v lednu 2025.
Hlavním tématem byla válka na Ukrajině, ale prezidenti se dotkli i situace na Blízkém východě. Podle ruských a mezinárodních zdrojů Putin trval na tom, že Rusko neustoupí od svých cílů, zatímco Trump prosazoval rychlé příměří.
Podle poradce Kremlu Jurije Ušakova, citovaného Reuters, Putin zdůraznil, že Rusko neodstoupí od svých cílů na Ukrajině, konkrétně od odstranění „prvotních příčin“ konfliktu. Agentura TASS upřesnila, že tím Kreml myslí rozšiřování NATO, přítomnost zahraničních vojsk na Ukrajině a požadavky na „denacifikaci“ a „demilitarizaci“.
Putin podle TASS vyjádřil ochotu pokračovat v diplomatických jednáních, ale pouze za podmínek, které zohledňují ruské zájmy, včetně zákazu vstupu Ukrajiny do NATO a uznání anektovaných území. Ušakov dodal, že konkrétní plán osobního setkání prezidentů nebyl dohodnut, ale shodli se na pokračování dialogu.
Trump naopak prosazoval okamžité příměří. Na sociální síti Truth Social označil hovor za „vynikající“ a naznačil, že by mohl vést k ekonomické spolupráci mezi USA a Ruskem po ukončení války. Podle Reuters Trump znovu navrhl 30denní příměří, které Ukrajina podpořila na jednáních v Saúdské Arábii, ale Rusko ho odmítá, dokud nebudou splněny jeho podmínky.
Kromě Ukrajiny se podle TASS a AP News prezidenti zabývali Blízkým východem, konkrétně íránským jaderným programem. Putin nabídl Trumpovi ruskou pomoc při vyjednávání s Íránem, čímž se snažil prezentovat Rusko jako globálního partnera. Ušakov zdůraznil, že tato otázka byla jedním z hlavních bodů diskuse, a Putin vyjádřil obavy z eskalace napětí mezi Izraelem a Íránem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský na platformě X vyjádřil skepsi vůči Putinovým požadavkům, které označil za pokus oslabit ukrajinskou suverenitu. Podle něj podmínky jako uznání anektovaných území nebo omezení ukrajinské armády nejsou přijatelné. Zelenský vyzval k většímu mezinárodnímu tlaku na Rusko a zdůraznil, že Kyjev je připraven na příměří, ale ne za cenu kapitulace.
Evropští lídři, včetně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, vyjádřili znepokojení nad Trumpovými jednáními s Putinem. Podle The Guardian varovala von der Leyenová, že dohody bez účasti Ukrajiny by mohly ohrozit její pozici. Německý kancléř Friedrich Merz podle The Washington Post kritizoval Trumpův pasivní přístup, který podle něj dává Rusku prostor pro další vojenské akce.
TASS citovala mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, který odmítl sdělit podrobnosti o rozhovoru, aby „nenarušil proces jednání“. Kreml naznačil, že připravuje další kolo rozhovorů s Ukrajinou, ale bez konkrétního časového plánu.
gnews.cz – GH
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German