Summit EU v Bruselu bez rozhodnutí o členství Ukrajiny, Maďarsko bude vetovat rychlý proces

Na probíhajícím summitu Evropské unie v Bruselu se podle maďarského premiéra Viktora Orbána neočekávají žádná oficiální rozhodnutí o přistoupení Ukrajiny k EU. Orbán při příjezdu do belgické metropole zdůraznil, že Maďarsko, podporované výsledky nedávného referenda, kde 95 % občanů odmítlo rychlé přijetí Ukrajiny, bude tento proces blokovat.

„Maďarský lid nedal souhlas s přijetím Ukrajiny, a já tento postoj respektuji. Nic, co se dnes stane, nemůže právně vést k členství Ukrajiny v EU,“ uvedl Orbán pro maďarskou televizi M1. Jeho postoj podtrhuje dlouhodobou strategii Maďarska, které klade důraz na národní suverenitu a opatrnost v otázkách rozšíření EU, zejména v kontextu geopolitických napětí.

Orbánův postoj vychází z pravidel EU, která vyžadují jednomyslnost všech členských států pro klíčové kroky v přístupovém procesu. „EU nemůže ignorovat postoj Maďarska, protože i zahájení přístupových rozhovorů vyžaduje konsenzus,“ vysvětlil premiér. Podle něj mohou sice evropští lídři vydávat prohlášení nebo pronášet projevy, ale bez podpory Maďarska není možné dosáhnout dohody. Tento postoj staví Maďarsko do pozice klíčového aktéra v debatě o rozšíření EU, což může vést k napětí s ostatními členskými státy, které podporují rychlejší integraci Ukrajiny.

Maďarská vláda v posledních měsících opakovaně varovala před „nenapravitelnými škodami“, které by podle ní rychlé přijetí Ukrajiny mohlo způsobit. Mezi hlavní obavy patří potenciální zapojení EU do přímé konfrontace s Ruskem, ekonomické dopady, zejména na zemědělství, a ohrožení veřejné bezpečnosti. Tyto argumenty odrážejí dlouhodobou maďarskou politiku „východního otevření“, která usiluje o udržení pragmatických vztahů s Ruskem, a zároveň vnitropolitickou strategii Orbána, který si udržuje podporu voličů zdůrazňováním národních zájmů.

Klíčovým argumentem Orbána je odkaz na referendum, v němž údajně 95 % Maďarů odmítlo rychlé přijetí Ukrajiny do EU. Maďarsko často využívá tzv. národní konzultace – dotazníky rozesílané občanům, které mají ukázat veřejné mínění o kontroverzních otázkách. Kritici však tyto konzultace považují za manipulativní, protože otázky bývají formulovány tak, aby podpořily vládní narativ.

Ukrajina získala status kandidátské země EU v červnu 2022, krátce po začátku ruské invaze, což byl symbolický projev podpory ze strany EU. V prosinci 2023 lídři EU rozhodli o zahájení přístupových rozhovorů, což je první krok k možnému členství. Přístupový proces je však zdlouhavý a složitý. Vyžaduje splnění kodaňských kritérií, která zahrnují stabilní demokracii, právní stát, fungující tržní ekonomiku a přijetí acquis communautaire – souboru právních předpisů EU. Ukrajina musí navíc provést rozsáhlé reformy v oblasti justice, boje proti korupci a správy, což je vzhledem k probíhající válce značně komplikované.

Brusel doufá, že formální přístupové rozhovory začne ještě v roce 2025, ale maďarské veto tento plán zpochybňuje. Maďarsko není jedinou zemí, která má výhrady – podobné obavy vyjadřují některé státy Východní Evropy, například kvůli konkurenci ukrajinských zemědělských produktů, které by mohly poškodit místní trhy. Další otázkou je rozpočet EU, protože přijetí Ukrajiny by znamenalo značné finanční náklady na dotace a rozvojové programy.

Orbánův postoj je třeba chápat v kontextu širších geopolitických a ekonomických zájmů Maďarska. Země se dlouhodobě snaží balancovat mezi závazky vůči EU a udržováním vztahů s Ruskem, které je klíčovým dodavatelem energií. Maďarsko také čelí kritice za oslabování demokratických standardů, což vedlo k omezení některých fondů EU. Orbánův odpor vůči přijetí Ukrajiny může být také strategickým tahem, jak posílit svou vyjednávací pozici v jiných otázkách, například při jednáních o rozpočtu EU nebo uvolnění zmrazených fondů.

Ekonomické obavy Maďarska se týkají zejména zemědělství. Ukrajina je jedním z největších světových producentů obilí, a její integrace do jednotného trhu EU by mohla narušit ceny a konkurenceschopnost maďarských zemědělců. Dalším faktorem je bezpečnost – Maďarsko, které sdílí hranici s Ukrajinou, se obává přílivu uprchlíků nebo destabilizace regionu v případě eskalace konfliktu s Ruskem.

Summit EU v Bruselu, na kterém Orbán vystoupil, se zabývá i dalšími klíčovými tématy, jako je revize systému emisních povolenek ETS 2, kterou prosazuje Česká republika. ČR, pod vedením premiéra Petra Fialy, získala podporu 18 států, včetně Portugalska a Řecka, pro úpravy ETS 2, které mají zmírnit dopady na ceny paliv a vytápění. Ačkoli tyto dvě otázky – členství Ukrajiny a ETS 2 – nejsou přímo propojené, odrážejí širší napětí v EU mezi ambiciózními klimatickými a geopolitickými cíli a obavami členských států o ekonomické a sociální dopady.

gnews.cz – GH