Studie Institutu pro výzkum míru potvrzuje opětovné vyzbrojování

VATIKÁN – Zpráva Stockholmského výzkumného institutu ukazuje 155% nárůst evropského dovozu zbraní v letech 2015-2019 a 2020-2024 jako „odpověď“ na ruskou invazi na Ukrajinu.

Giovanni Zavatta – Vatikán

Právě ruská invaze na Ukrajinu, která začala v únoru 2022, stále silně ovlivňuje údaje o transferech zbraní, které zveřejnil Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru (Sipri). Z nejnovější zprávy, která byla zveřejněna dnes, 10. března, totiž vyplývá, že Ukrajina se v období 2020-2024 stala největším dovozcem těžkých zbraní na světě, přičemž nákupy ze zahraničí se oproti období 2015-2019 zvýšily téměř stonásobně.

Růst dovozu zbraní do Evropy

Další významnou skutečností je nárůst dovozu zbraní do Evropy – celkem o 155 % mezi stejnými obdobími -, opět jako „reakce“ na ruskou invazi na Ukrajinu a nejistotu ohledně budoucnosti zahraniční politiky Spojených států. Ty ze své strany dále zvýšily svůj podíl na celosvětovém vývozu zbraní na 43 %, zatímco vývoz z Ruska poklesl o 64 %. „Nové údaje jasně odrážejí pokračující vyzbrojování států v Evropě v reakci na hrozbu ze strany Ruska,“ říká Mathew George, ředitel programu Sipri pro transfery zbraní. Od února 2022 poslalo zbraně na Ukrajinu nejméně třicet pět zemí a další dodávky jsou na cestě. V letech 2020-2024 Kyjev obdržel 8,8 procenta celosvětového dovozu, přičemž většina z nich pocházela z USA (45 procent), Německa (12) a Polska (11).

Přehled dodávek zbraní ve světě

Za zmínku stojí, že Francie se stala druhým největším dodavatelem zbraní na světě v období 2020-2024, když dodala zbraně hned pětašedesáti státům. Francouzský vývoz do dalších evropských zemí se v letech 2015-2019 a 2020-2024 téměř ztrojnásobil, zejména v případě dodávek stíhacích letounů do Řecka a Chorvatska a dodávek na Ukrajinu. Zdaleka největší podíl však získala Indie (28 %), následovaná Katarem (9,7 %). při procházení dokumentace Sipri zjistíme, že Asie a Oceánie zůstávají dvěma kontinenty s největším dovozem zbraní. Podíl jim přidělený však klesl ze 41 % na 33 %. Pokles je z velké části způsoben tím, že Čína snížila dovoz zbraní o 64 % a nahradila jej systémy navrženými a vyrobenými na místě. Mezi hlavní dovozní země na obou kontinentech patří Indie (druhá největší na světě), Pákistán, Japonsko a Austrálie. Pokud se zaměříme na Blízký východ, zahraniční nákupy se mezi oběma sledovanými obdobími snížily o 20 %. Nicméně „regionální konflikty a napětí nadále stimulují poptávku po dovozu zbraní v tomto regionu“, říká výzkumník Zain Hussain, „a vzhledem k objemu nevyřízených dodávek bude Blízký východ i nadále hlavním dovozním regionem“. Izrael „obdržel od USA značnou vojenskou pomoc po útoku Hamásu 7. října 2023“, zatímco Hamás, Hizballáh a Hútíové „spoléhají na íránské zbraně“.

Nejistota v Africe

Nejistota a konflikty vedou k prudkému nárůstu dovozu také v západní Africe. Za posledních patnáct let výrazně vzrostly transfery zbraní. Kombinované zahraniční nákupy se mezi lety 2010-2014 a 2020-2024 téměř zdvojnásobily (+82 %). Zdaleka největší podíl (34 procent) připadá na Nigérii. Růst v západní Africe, komentuje expertka Sipri Katarina Djokic, „byl ohromující. I když objem dovozu zůstává relativně malý, má důležité geopolitické důsledky. Zdá se, že státy jako Burkina Faso, Mali a Senegal rychle zvyšují svůj dovoz. Dodavatelé zbraní využívají vývoz k posílení svého vlivu v této části světa, včetně nově vznikajících dodavatelů, jako je Turecko“. Státy dovážejí zdaleka nejvíce útočných zbraní dlouhého doletu, ale roste zájem o pozemní rakety dlouhého doletu. V letech 2020-2024 dodávaly USA 45 % celosvětového vývozu raket. Pak vynikají údaje o Brazílii: nákupy zbraní se mezi dvěma sledovanými obdobími zvýšily o 77 procent a v letech 2020-2024 představovaly 49 procent veškerého dovozu zbraní do Jižní Ameriky. Hlavními dodavateli v této oblasti světa jsou Francie, Spojené státy a Spojené království.

Komentář tajemníka organizačního výboru Sociálních týdnů katolíků

Jedním z klíčových aspektů zprávy Sipri je nárůst vojenských výdajů na evropské úrovni. Podle tajemníka organizačního výboru Sociálních týdnů katolíků Sebastiana Nerozziho, který poskytl rozhovor vatikánským médiím, existuje riziko, že v zájmu zvýšení výdajů na zbrojení bude snížena sociální péče, „i když to bezprostředně nehrozí, protože výdaje jsou odečteny od fiskálních parametrů, a mohou být tedy financovány deficitně. Je však třeba vzít v úvahu, že pak má deficit kromě regulačních aspektů vždy vliv na stabilitu vnímanou trhy a na veřejné dluhy, a proto může vyžadovat úpravy, které by v takovém případě dopadly právě na sociální výdaje. A tak se nemusí nutně jednat o rovnici s nulovým součtem, kterou nelze brát na lehkou váhu“. Nárůst vojenských výdajů jde ruku v ruce s obtížemi diplomacie. Podle Nerozziho jsme v Evropě „možná dlouho setrvávali ve falešném bezpečí americké ochrany, aniž bychom si uvědomili, že to vyžaduje kvalitativní posun v prováděných diplomatických pokusech. Příliš mnoho nacionalismu, příliš mnoho zaměření na vlastní zájmy a příliš málo schopnosti koordinace. Pouze Evropa, která umí mluvit jedním hlasem, může koordinovat svá bezpečnostní opatření a na druhé straně především předložit diplomatickou strategii, která by byla důvěryhodná, orientovaná na skutečně demokratické hodnoty a která by mohla přinést řešení konfliktů, jež se nyní na našem kontinentu vyskytují“.

vaticannews.va/ gnews.cz-jav