Pražští kriminalisté z odboru extremismu a terorismu ukončili vyšetřování případu výhrůžných dopisů adresovaných českým politikům. Sedmdesátiletý muž z Prachaticka, jehož jméno policie nezveřejnila, byl obviněn z trestného činu vyhrožování s cílem působit na úřední osobu. Případ byl předán Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1 s návrhem na podání obžaloby.
Obviněný zaslal několik desítek výhrůžných dopisů, které mířily na významné politické osobnosti, včetně prezidenta České republiky Petra Pavla, předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové, ministryně obrany Jany Černochové, europoslance a senátorky Miroslavy Němcové. Dopisy obsahovaly vulgární urážky a závažné výhrůžky, například pobodáním nožem, posláním do plynu nebo zastřelením.
Kriminalistům se podezřelého podařilo ztotožnit díky medializaci případu, kdy svědek poznal muže na záběrech zveřejněných v televizi. Při výslechu se obviněný k činu nepřiznal, proto byly zadány znalecké posudky z odvětví jazykového projevu a ručního písma. Na vyšetřování spolupracovala i Vojenská policie. Dopisy byly odesílány z Jihočeského kraje, což policii pomohlo zúžit okruh podezřelých. Za trestný čin vyhrožování hrozí pachateli až tři roky vězení.
Podobné případy:
- V roce 2020 policie řešila případ anonymních e-mailových výhrůžek adresovaných tehdejšímu premiérovi Andreji Babišovi a ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi. Výhrůžky obsahovaly hrozby fyzickým násilím, včetně vyhrožování smrtí, a byly motivovány nespokojeností s vládními opatřeními během pandemie COVID-19. Jméno pachatele nebylo zveřejněno, ale díky analýze digitálních stop (IP adresy a e-mailových metadat) byl pachatel dopaden. Jednalo se o jednotlivce z Moravskoslezského kraje. Pachatel byl obviněn z trestného činu nebezpečného vyhrožování a odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody na jeden rok s dvouletou zkušební dobou.
- Senátor České republiky (jméno oběti nebylo konkrétně uvedeno, ale šlo o člena Senátu z Plzeňského kraje) v roce 2022 obdržel několik anonymních dopisů s výhrůžkami smrtí. Výhrůžky byly spojeny s jeho politickými postoji, zejména v otázce podpory zahraniční politiky. Dopisy obsahovaly hrozby fyzickým násilím a byly odeslány poštou. Identita pachatele byla odhalena díky analýze DNA na obálkách a poštovních známkách. Jméno pachatele nebylo zveřejněno, ale šlo o muže středního věku z Plzně. Pachatel byl obviněn z trestného činu nebezpečného vyhrožování a odsouzen k ročnímu trestu odnětí svobody nepodmíněně.
- Poslankyně Poslanecké sněmovny (v médiích zmíněna jako členka vládní koalice, konkrétně z ODS, ale jméno nebylo uvedeno) obdržela v roce 2023 sérii výhrůžných zpráv prostřednictvím sociálních sítí, zejména přes platformu X. Zprávy obsahovaly vyhrožování fyzickým násilím a urážky spojené s její politickou činností, konkrétně s podporou zahraniční pomoci. Policie identifikovala pachatele díky analýze IP adresy a uživatelského účtu na sociální síti. Jméno pachatele nebylo zveřejněno, ale šlo o mladšího muže z Prahy. Pachatel byl obviněn z přečinů výtržnictví a nebezpečného vyhrožování. Případ skončil u soudu s podmíněným trestem na 18 měsíců.
Podobné případy jsou časté spíše v zahraničí. Například v Německu se po útocích na politiky, jako byl Matthias Ecke (SPD) v Drážďanech v roce 2024, či únicích dat političky Janine Wisslerové v roce 2020, zintenzivnily policejní razie proti autorům nenávistných příspěvků, například razie v 170 objektech v červnu 2025. Ministerstvo vnitra následně navrhlo přísnější tresty a lepší ochranu soukromí politiků.
Ve Francii se výhrůžky politikům, jako starostovi Bronu Jérémii Bréaudovi v roce 2020, který čelil hrozbám stětím, řeší prostřednictvím policejní ochrany a vyšetřování četnictvem, často v souvislosti s rasismem či protesty, například po smrti Adamy Traorého. Ve Velké Británii policie vyšetřuje výhrůžky politikům, zejména po vraždách poslanců Jo Cox (2016) a Davida Amesse (2021), s důrazem na kybernetické hrozby a extremistické motivace, přičemž zavádí opatření jako zvýšenou ochranu a analýzu online hrozeb.
Policie.cz/gnews.cz – GH