Evropa hledá cestu, jak odvrátit Trumpa od bombardování Íránu

Evropské státy, konkrétně Německo, Francie a Velká Británie, se v zoufalé snaze vyhnout eskalaci týdenní války mezi Izraelem a Íránem chystají na jednání s íránskými představiteli v Ženevě. Cílem je zabránit tomu, aby se nový americký prezident Donald Trump přidal k izraelským vojenským akcím a rozpoutal tak konflikt větších rozměrů, napsal server Politico.

Společně s evropskou vysokou představitelkou pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kajou Kallasovou se ministři zahraničí těchto zemí pokusí najít diplomatické východisko, které by odvrátilo hrozbu amerického bombardování íránských jaderných zařízení.

Jednání v Ženevě představují poslední pokus Evropy o záchranu křehké stability v regionu. Trumpův tým v posledních dnech naznačil, že prezident zvažuje vojenskou akci, ale rozhodnutí odložil o dva týdny, což dává diplomatům časový prostor. Na jednáních se setkají evropští ministři zahraničí, včetně britského Davida Lammyho, který přiletí přímo z Washingtonu po rozhovorech s americkým protějškem Marcem Rubiem, s íránským ministrem zahraničí Abbasem Araghchim.

Evropané doufají, že se jim podaří přesvědčit Írán, aby zaručil výhradně civilní využití svého jaderného programu, a zároveň Trumpa odradit od vojenské intervence.

Současná krize jasně ukazuje, jak Trump během svého předchozího prezidentství oslabil geopolitický vliv Evropy. V roce 2015 sehrály Německo, Francie a Velká Británie (tzv. E3) klíčovou roli při vyjednávání íránské jaderné dohody (JCPOA) za vlády Baracka Obamy. Trump však v roce 2018 z dohody odstoupil, což značně omezilo evropský vliv na íránskou politiku. Stejně tak se Evropě nedaří ovlivnit současnou izraelskou vládu Benjamina Netanjahua, která po útoku Hamásu z 7. října 2023 přitvrdila svůj postoj.

Evropští diplomaté v soukromí doufají, že Trumpovi nabídnou „výjezdní rampu“ z cesty k válce. Trump sice pohrozil útokem na íránská jaderná zařízení a dokonce zmínil možnost eliminace nejvyššího vůdce Ájatolláha Alího Chameneího, ale někteří diplomaté věří, že váhá. „Něco Trumpa brzdí,“ uvedl anonymně jeden evropský diplomat. „Nesmíme podceňovat, jak moc Trump válku nenávidí.“

Zatímco Evropa usiluje o mír, Izrael tlačí na Trumpa, aby podnikl vojenský zásah proti Íránu. Izraelský představitel zdůraznil, že očekávají od Evropy jasné ultimátum Íránu: úplné zrušení jaderného programu, demontáž raketových kapacit a zastavení financování proxy skupin. Tento postoj je v přímém rozporu s evropským přístupem, který hledá kompromis.

Bývalý šéf britské zpravodajské služby MI6 John Sawers poznamenal, že Trump by raději viděl, kdyby Izrael válku s Íránem vůbec nezačal. „Trump chtěl, aby Izrael dal více času na vyjednávání, ale Netanjahu to ignoroval,“ uvedl Sawers. Nyní, když Izrael konflikt rozpoutal, někteří věří, že USA by měly „dokončit práci“.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot naznačil, že Írán je ochoten pokračovat v jednáních, pokud bude vyhlášeno příměří. Francie vidí příležitost stát se prostředníkem mezi Íránem a USA, ale šance na průlom jsou malé. Ženevská setkání budou spíše sloužit jako kanál pro předání zpráv mezi Íránem a USA než jako platforma pro definitivní řešení.

Trump má také domácí důvody, proč váhá s vojenskou akcí. Zatímco někteří republikáni ho tlačí k zásahu, jeho hnutí MAGA je proti zahraničním válkám. Trump slíbil, že bude „prezidentem míru“, a eskalace konfliktu by mohla být v rozporu s jeho předvolebními sliby.

Politico/gnews.cz – GH