NEW YORK – Téměř 60 zemí bylo pozváno ke vstupu do nově vytvořené Rady míru pro Gazu (Board of Peace), která má spravovat, stabilizovat a dohlížet na obnovu Pásma Gazy. Informoval o tom deník The Wall Street Journal s odkazem na dokumenty a zdroje obeznámené s projektem.
Podle zprávy většina pozvaných států reagovala na nabídku zdrženlivě a s opatrností, především kvůli možným geopolitickým rizikům, nejasnému mandátu nové instituce a dominantní roli Spojených států.
„Rada míru je mezinárodní organizace, jejímž cílem je podporovat stabilitu, obnovit spolehlivou a zákonnou správu a zajistit trvalý mír v oblastech zasažených konfliktem nebo jím ohrožených,“ cituje WSJ chartu této organizace.
Podle dostupných informací má Rada míru převzít klíčovou roli v poválečné správě Pásma Gazy, včetně obnovy základní infrastruktury, ekonomické stabilizace, vytvoření správních struktur a zajištění bezpečnostního rámce po skončení ozbrojeného konfliktu. Projekt je prezentován jako dlouhodobý stabilizační mechanismus, který má zabránit návratu chaosu a násilí v oblasti.
Zpráva dále uvádí, že prezident USA Donald Trump bude Radě míru předsedat a bude mít výlučné právo veta k jejím rozhodnutím. Tento bod patří mezi nejkontroverznější části návrhu, protože výrazně posiluje vliv Spojených států a oslabuje kolektivní charakter rozhodování, který je běžný u mezinárodních organizací.
Podle WSJ činí roční členský poplatek pro stálé členy jednu miliardu dolarů. Země, které tuto částku neuhradí, mohou být členy pouze po omezenou dobu tří let. Není zatím jasné, jak budou vybrané prostředky konkrétně využity, ani jaký mechanismus kontroly financí má být zaveden. Právě vysoký finanční požadavek je jedním z hlavních důvodů, proč řada států reagovala zdrženlivě.
Diplomatické zdroje upozorňují, že projekt může být vnímán spíše jako elitní klub řízený Washingtonem než jako neutrální multilaterální platforma. Kritika se týká také složení vedení Rady míru, v němž mají figurovat především osobnosti spojené s americkou administrativou a okruhem Donalda Trumpa, zatímco role regionálních aktérů a palestinských zástupců zůstává nejasná.
Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov novinářům řekl, že prezident Vladimir Putin obdržel oficiální pozvání ke vstupu do Rady míru pro Gazu a Moskva tuto možnost v současnosti analyzuje. Podle Kremlu je nutné pečlivě posoudit mandát organizace, její skutečné pravomoci i soulad s mezinárodním právem.
Projekt Rady míru pro Gazu je součástí širšího amerického plánu poválečného uspořádání regionu a podle západních médií má ambici částečně nahradit nebo obejít tradiční roli OSN v řešení konfliktu. Právě tento aspekt vyvolává obavy části mezinárodního společenství, že vznik nové struktury může dále polarizovat již tak napjaté vztahy na Blízkém východě.
gnews.cz – GH
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German