WASHINGTON – Administrativa prezidenta Donalda Trumpa schválila další rozsáhlou těžbu ropy a zemního plynu v Arktické národní přírodní rezervaci (ANWR) na Aljašce. Podle informací zveřejněných serverem The Guardian americké ministerstvo vnitra rozhodlo o otevření až 1,56 milionu akrů pobřežní pláně ANWR pro ropné a plynárenské projekty. Tento krok okamžitě vyvolal bouřlivou kritiku ze strany ekologických organizací i domorodých komunit.
Rozhodnutí je součástí širší politiky, jejímž cílem je uvolnit těžební omezení v arktických oblastech a posílit energetickou nezávislost USA. Podle Bílého domu má těžba přinést nová pracovní místa a významné příjmy pro stát Aljaška. Zástupci republikánů argumentují také snížením závislosti na dovozu ropy a podporou domácí infrastruktury.
Ochránci životního prostředí ovšem varují, že se jedná o krok s nevratnými následky. Podle organizací jako Alaska Wilderness League, Earthjustice či Sierra Club jde o „ekologický vandalismus“, který ohrozí jedinečnou arktickou přírodu a naruší ekosystémy, jež po tisíce let fungovaly bez zásahu člověka. Těžba by podle nich mohla vážně zasáhnout populace sobů Porcupine, ledních medvědů a tisíců tažných ptáků, kteří využívají arktickou planinu jako hnízdiště.
Proti těžbě vystupují také domorodé komunity, především kmen Gwich’inů, který využívá oblast k tradičnímu lovu sobů. Jejich představitelé tvrdí, že těžba ohrožuje nejen přírodu, ale i kulturní dědictví a způsob života, který je s krajinou úzce spjat.
Ekonomická realita navíc ukazuje, že o projekty nemusí být takový zájem, jak se očekává. Poslední kolo nabídek na ropné licence v oblasti skončilo bez jediného zájemce, což podle expertů dokazuje, že i ropný průmysl začíná vnímat ekologická a reputační rizika spojená s arktickou těžbou.
Ekologické organizace už oznámily, že se obrátí na soud. Argumentují tím, že rozhodnutí bylo učiněno bez dostatečného vyhodnocení dopadů na klima a porušuje správní procesy i práva domorodých obyvatel. Není tedy vyloučeno, že se otázka těžby v ANWR opět stane předmětem dlouhého právního boje.
Odpůrci upozorňují, že Trumpova administrativa tímto krokem symbolicky završuje svůj přístup k ochraně životního prostředí – upřednostňuje ekonomické zájmy před dlouhodobou udržitelností. Pro příznivce těžby jde naopak o projev energetického pragmatismu. V každém případě se Arktida znovu stává bojištěm mezi vizí ekonomického rozvoje a nutností chránit poslední skutečně divoké území Severní Ameriky.
gnews.cz – GH