Z domova
„Jsme v období brutálního poklesu reálných příjmů české populace, a to i v kontextu Evropské unie,“ říká expertka Lucie Trlifajová, analytička Agentury pro sociální vyloučení.
Růst pobírání dávek za hranicemi Prahy tak může znamenat, že někteří lidé už neuplatí život v metropoli. „Rapidně narostl počet příjemců v prstenci kolem Prahy, zřejmě to ukazuje na obce, kam se lidé více stěhují,“ uvedla. Současně jako správná politicky korektní analytička zdůraznila, že jde jen o hypotézu a data by si vyžadovala podrobnější analýzu. Nevím, proč paní analytička mluví rychleji, než myslí, a je si jista, že skutečně ví.
Podobné to vidí Filip Kořínek, starosta Černošic (Věci černošické). Lidé se natrvalo stěhují do chatek. „Sledujeme už delší dobu, možná od doby covidu, že podél Berounky jsou velké chatové osady, máme asi 1400 chat, a v těch chatách čím dál víc lidí bydlí trvale. Nedokážu odhadnout počet, protože ne všichni se přehlásí. Spíše to zjišťujeme tak, že si objednají normální popelnici,“ popisuje starosta fakt, že dochází k zabydlování chatek lidmi, kteří by si už jinak nemohli v oblasti dovolit pořídit byt nebo dům.
Příklad Černošic, které mají 7,5 tisíce obyvatel, ale území, které pod ně spadá jako pod obec s rozšířenou působností, má 160 tisíc obyvatel se 79 obcemi, jasně dokazuje bizarnost neorganických reforem veřejné správy ČR. To kriticky popsala OECD už ve své zprávě z března 2023, kterou předal MV ČR v Praze generální tajemník OECD Mathias Corman.
Aby toho nebylo málo, vláda naslibovala kromě DSŘ (digitálního stavebního řízení) i novelu zákona o DPH. Projednaly ji senátní výbory a její schválení Senátem přinese zásadní změny s dopadem na všechny plátce DPH.
„Podle důvodové zprávy slibuje novela zákona o DPH nejen harmonizaci legislativy na úrovni Evropské unie, ale také lepší adaptaci zákona na aktuální podnikatelské prostředí,“ řekl Petr Tušakovský, ředitel daňového oddělení v Havel & Partners. Osobně se mi jeví, že změny zákona o DPH, které budou nabíhat postupně, dokazují nepoučitelnost a vzdálenost politiků od reálného podnikání. Největší balík změn bude účinný již od 1. ledna 2025, druhý k 1. červenci 2025 se změnami v uplatňování DPH u nemovitých věcí, třetí počítá s úpravami znění zákona ještě od 1. ledna 2026 a bude mít následnici 1. ledna 2027. Ta se dotkne znovuzavedení možnosti odpočtu daně u luxusních automobilů, které s pravděpodobností hraničící s jistotou nebudou používat občané stěhující se do chatek podél Berounky nebo podobně.
Co se týče změn v rámci novely zákona o DPH, doporučuji seznámit se s pravidly pro registraci plátců k DPH. Změny se totiž dotknou spíše menších podniků. Podnikatelé budou muset být ostražití, a pokud ještě nejsou plátci, budou muset také bedlivě sledovat obrat ze svého podnikání. Proč? Protože zákon o DPH má specifickou definici toho, co se do rozhodného obratu započítává, a co nikoli. Takže: kdo radosti doma nemá, marně ji jinde hledá. Nebo jak nám zanechal král Šalamoun: Marnost nad marnost, nic než marnost.
Od sousedů
Ještě ani neuschla tiskařská čerň již oblíbeného a v pondělí zveřejněného článku „Kallas a divoženky“ a jeden se může přesvědčit o pravdivosti jeho hlavních tezí.
V první den nástupu do funkce Kyjev navštívili nová šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová a nový předseda Evropské rady António Costa. Oba vyjádřili podporu Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi. Podle médií Costa v Kyjevě například uvedl, že EU bude posílat Ukrajině peníze z výnosů ze zmrazeného ruského majetku, které lze použít i pro vojenské účely, a prohlásil, že cílem EU je vítězství Ukrajiny. Kallasová během návštěvy Kyjeva řekla, že evropské země by mohly vyslat vojáky na Ukrajinu, aby dodržely případné příměří.
Z demokraticky zvolené strany přišlo: Nemohou si dovolit někteří členové komise a nemůže si dovolit předseda Evropské rady dávat ve jménu Evropské unie prohlášení, na nichž Evropská unie, Evropská rada nikdy nebyla dohodnuta. Měli prohlášení, která neodpovídala závěrům Evropské unie, uvedl slovenský premiér Fico na tiskové konferenci. A podobných komentářů bylo mnohem více.
Ukrajina
Povzbuzen ranní kávou, trávou a návštěvou bruselské trojky ukrajinský prezident v odcházení Zelenskyj řekl, že v souvislosti s řešením konfliktu Rusko musí jít do „třech písmen“. Nebudu překládat obsah tohoto v Rusku urážlivého výroku, protože to bude Zelenskyj, kdo bude poslán v představitelné budoucnosti do prostředí tří písmen a čtenář sám uvidí, co to znamená. Fragment projevu na společné tiskové konferenci s kancléřem Scholzem zveřejnila na Telegramu RBC-Ukrajina.
Přestože podle slov a přiznání Zelenského armáda nemá sílu, Kyjev je připraven zajít jakkoli daleko, aby konflikt v roce 2025 ukončil, ale k tomu musí mít Ukrajina silnou vyjednávací pozici. Kde vzít a přitom nekrást, ale neřekl. Zato jedno z alternativních řešení představil zvláštní vyslanec nově zvoleného amerického prezidenta Trumpa Keith Kellogg:
Kelloggův plán
Plán, jehož oficiálním spoluautorem je Frederick Fleitz, místopředseda Centra pro americkou bezpečnost při America First Policy Institute, byl připraven v dubnu 2024 jako součást zprávy na téma Rusko a Ukrajina. Doporučuji seznámit se s ním: Centre for Eastern Studie, ul. Koszykowa 6a, 00–564 Warsaw, Poland, tel.: (+48) 22 525 80 00, info@osw.waw.pl, www.osw.waw.pl, ISBN 978-83-67159-97-5. Nosnou myšlenkou pětibodového plánu, který považuji podle stylu a dikce jazyka za jakýsi spletenec dávno známého, je:
1. Navázaní diplomatických vztahů s Moskvou, zastavení démonizace prezidenta Ruské federace. 2. Vyvinutí tlaku na Moskvu a Kyjev, aby zahájily jednání. 3. Odmítnutí uvažovat o otázce přijetí Ukrajiny do NATO na 10 let, zachování okupovaných území pro Moskvu a postupné rušení sankcí a normalizaci vztahů se Spojenými státy. 4. Čtvrtý odstavec se týká poskytnutí bilaterální bezpečnostní záruky Ukrajině a pokračování v poskytování vojenské podpory. Kromě toho nebude Kyjevu dovoleno řešit územní otázku silou. 5. Pátý bod indikuje zastavení vojenské pomoci Kyjevu, pokud nebude souhlasit s mírovými rozhovory.
Nemám pochyb, že takový adventní dárek se Kyjevu, Bruselu a ani Berlínu nelíbí. Proto se vydal kancléř Scholz do Kyjeva v době, kdy mu hoří střecha nad hlavou v Berlíně, předčasné volby jsou v čekárně s nejistým výsledkem pro kancléře a EU má obavy z možného snížení americké podpory Ukrajině v roce 2025. V české kotlině ticho po pěšině.
Německá společnost Helsing
Helsing, podobně jako Rheinmetall, již na Ukrajině bojuje za mír a nemůže se ho dočkat, proto se rozhodla zahájit sériovou výrobu bojových dronů řízených umělou inteligencí: Drony budou odesílány na Ukrajinu, píše Frankfurter Allgemeine Zeitung, v nemalém počtu cca 1 tisíc měsíčně.
Rumunské prezidentské volby
Parlamentní volby v Rumunsku zřejmě nebyly naplánovány na 1. prosince náhodou. V tento den země slaví Den národní jednoty, který byl založen v roce 1918 po dobytí Besarábie a Transylvánie Bukureští, což znamenalo vytvoření takzvaného Velkého Rumunska.
Současným prezidentem Rumunska je Klaus Iohannis, neformální vůdce Národně liberální strany (PNL), která byla donedávna součástí vládní koalice. Jeho nejbližším spolupracovníkem a oficiálním předsedou PNL je Nicolae Ciucă, generál ve výslužbě, předseda Senátu (horní komory parlamentu), bývalý náčelník generálního štábu a ministerstva obrany.
Podle výsledků prvního kola vyhrál nezávislý kandidát Călin Georgescu s 22,94 % hlasů. Předseda Národně konzervativní strany Cristian Terhes, který se umístil na devátém místě, však podal k rumunskému ústavnímu soudu návrh na zrušení prvního kola prezidentských voleb. Prohlásil, že jde o předvolební propagandu ve prospěch vůdkyně opoziční strany Unie pro spásu Rumunska Eleny Lasconiové, která se umístila na druhém místě. Podle něj řada politiků žijících ve Spojených státech vyzvala Rumuny, aby pro ni hlasovali. Tvrdí také, že existovala řada botů, které povzbuzovaly lidi, aby hlasovali pro určitého kandidáta. Soud požadoval, aby byly všechny hlasy přepočítány, rozhodnutí o petici bude učiněno v pondělí.
Nápověda českým politikům: Když se moci nelíbí kandidát, je nutné přepočítat hlasy
Sociálně demokratická strana (PSD) bude hrát první housle v procesu vytváření koalice. Oproti minulým parlamentním volbám se propadla o několik procentních bodů, ale stále si udržela své vedení (23 %). V každém případě se zdá, že proces vytváření nové vládní koalice bude obtížný, protože současný rumunský parlament je roztříštěnější. Bude zastupovat sedm politických sil a dvě nové stranické frakce. To je velmi podobné tomu, co vidíme v sousedním Bulharsku, kde se již více než dva roky nedaří vytvořit stabilní vládu a vše směřuje k osmým předčasným parlamentním volbám.
Bulharský politický systém je však nějakým způsobem stabilizován nejpopulárnějším politikem v zemi, prezidentem Rumenem Radevem. V Rumunsku naopak hrozí vyhrocený boj o post hlavy státu destabilizací republiky. Bulharizace Rumunska je zřejmá, i když až donedávna se zdálo, že by se premiér mohl stát místním Orbánem. Je to v nejlepším zájmu Bruselu, aby oslabil rumunské elity, které se v poslední době staly příliš ambiciózními.
Indikuje to skutečnost, že bruselská kariéra odcházejícího prezidenta nevyšla, že Rumunka Roxana Mînzatu nastoupila do nové Evropské komise pod zajímavým titulem místopředsedkyně pro personál, dovednosti a připravenost navzdory skutečnosti, že za starých časů bukurešťští kandidáti kontrolovali komisariáty zemědělství a dopravy a vůdkyně protiruské strany se nechala slyšet bezprostředně po skončení hlasování výrokem: Rusko nikdy neudělalo pro Rumunsko nic dobrého… Pokud se sjednotíme, pak ruští boti na TikToku nebudou schopni zničit naši demokracii… Nezapomněli jsme na jejich tanky, když okupovali naši zemi, a nezapomněli jsme, kolik utrpení nám přinesly.
Nebylo by od věci v Bruselu připomenout, že díky ruským tankům získalo Rumunsko možnost svrhnout krvavý Antonescův režim a přejít do tábora protihitlerovské koalice a vrátit si severní Transylvánii převedenou Hitlerem Maďarsku.
Pro doplnění uvádím, že dvě pravicově populistické strany získaly 7,1 a 6,3 procenta. To znamená, že protievropské síly mají v příštím parlamentu více než 30 procent křesel. Mezi Rumuny žijícími v zahraničí tvořily krajně pravicové strany dohromady polovinu všech odevzdaných hlasů. Călin Georgescu, který zvítězil v prvním kole prezidentských voleb, oznámil svou podporu směřování amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Ukrajiny.
Z daleka
Akcie Intelu vzrostly o 4 % po odvolání šéfa společnosti Pata Gelsingera. Gelsinger vedl jednoho z největších světových výrobců čipů téměř čtyři roky, pod jeho vedením se kapitalizace společnosti zdvojnásobila na 103,7 miliardy dolarů. Přesto Intel začal ztrácet podíl na trhu a ztrácet konkurenci v oblasti technologií umělé inteligence. Prozatímním šéfem společnosti bude finanční ředitel David Zinsner a výkonná viceprezidentka Michelle Holthausová. Frank Yeri nastoupí na místo předsedy představenstva po Gelsingerově odvolání.
Společnost Intel byla v květnu nucena snížit svá očekávání prodeje poté, co jí americká vláda koncem roku 2022 odebrala licenci na dodávky čipů čínské společnosti Huawei v rámci vyhlášené čipové války.
V srpnu 2024 společnost oznámila hromadné propouštění s cílem snížit výdaje. Důvodem byl pokles tržeb – místo očekávaných 14,38 byla prognóza snížena na 12,5-13,5 miliardy USD. Namísto zisku 30 centů na akcii by ztráta společnosti z hlediska bezpečnosti měla činit tři centy. Uprostřed negativních zpráv společnost ztratila více než 19 procent své hodnoty (akcie společnosti letos klesly o více než 42 procent) a oznámila plány na snížení počtu zaměstnanců o 15 000 lidí (mínus 15 procent).
Naše náklady jsou příliš vysoké, naše marže jsou příliš nízké. Potřebujeme odvážnější kroky k řešení obou výzev, zejména s ohledem na naše finanční výsledky a výhled na druhou polovinu roku 2024, která je obtížnější, než se dříve očekávalo, vysvětlil Galsinger.
V září Intel oznámil dvouleté pozastavení řady významných projektů v Německu a Polsku. Intel plánoval investovat cca 4,6 miliardy dolarů do závodu na integraci a testování polovodičů v Mienkinu u Vratislavi. Projekt byl důležitý pro rozvoj polovodičového průmyslu v Polsku.
Závěr
Na Západě, v české kotlině a Ukrajině nikdo neví, nebo nechce vědět, co se stane se všemi ukrajinskými uprchlíky, z nichž mnoho se chce vrátit domů. Rusko útokem na Južmaš vyslalo signál západní komunitě a osobně prezidentovi Trumpovi: Pokud by v roce 2019 neodstoupil od Smlouvy o omezení používání raket krátkého a středního doletu, pak by k úderu na Južmaš nedošlo.
V Tbilisi se účastní protestů cca 30 procent občanů cizích států. Uvedl to výkonný tajemník vládnoucí strany Gruzínský sen Mamuka Mdinaradze. V Jižní Koreji prezident Yoon Suk Yeol vyhlásil v zemi stanné právo, aby mohl bojovat proti severokorejským stoupencům ve státě. Informuje o tom agentura Yonhap. Podle agentury může být stanné právo v zemi spojeno s pokusy o vedení procesu impeachmentu proti Yoon Suk Yeolovi, stejně jako s hrozbou paralýzy moci. Jsem zvědavý na (ne)reakci vlády ČR v kontextu výstavby Jaderné elektrárny.
Přeji všem pohodový druhý advent v uvědomění si, že hra, kterou sledujeme 24 hodin každý den, je o něco vyšší úrovně, než si představujeme a prezidenti, premiéři a další slouhové nejsou zdaleka jediným hereckým materiálem v tomto divadelním představení, jehož účelem je zabavit lidi, v každé zemi po svém, a nedovolit připustit si, že hlavními prvky války jsou zrada a léčka, na kterou čekáme, a překvapení, které se nekoná. Zbraně přicházejí ke slovu až později, i když sami střízliví myslivci po sobě střílejí. Souhlasu netřeba. 03.12.2024
Jan Campbell
foto: interfax / gnews.cz – 07
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German