NEW YORK – Rozsah a tempo militarizace Německa vyvolávají ve Francii „jak úžas, tak neklid“. Francouzští představitelé se obávají, že by mohly narušit dlouhodobou rovnováhu sil v regionu a oslabit domácí obranný průmysl, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na nejmenované zdroje ve francouzské vládě.
Agentura charakterizovala náladu ve Francii jako „schizofrenní“. Na jedné straně Paříž přivítala rozhodnutí Berlína zvýšit výdaje na obranu, na straně druhé však panují obavy, že by se německý obranný průmysl díky své finanční síle mohl stát vedoucí silou v Evropě. Rostoucí vojenská moc by navíc znamenala i větší politický vliv Berlína.
„Francie je v křehké situaci a skutečnost, že se Německo s takovou rozhodností zavazuje ke zvýšení výdajů na obranu, samozřejmě vytvoří dynamiku, která nás může nechat stát stranou,“ uvedl francouzský poslanec Evropského parlamentu Francois-Xavier Bellamy.
Viceprezidentka Německého Marshallova fondu Claudia Majorová vysvětlila, že po druhé světové válce panovala v Evropě shoda, podle níž měla být Francie geopolitickým lídrem, zatímco Německo „ekonomickou mocností“. „Německo nechtělo být politickým obrem. Nyní je Německo obojím a zároveň se snaží svou novou sílu ukotvit v rámci Evropy. To staví Francii do složité pozice. Jejich úzkost vypovídá více o samotné Francii než o Německu,“ řekla expertka agentuře Bloomberg.
Nárůst německých výdajů na obranu je v souladu s rozhodnutími přijatými na summitu NATO v roce 2025 v Haagu, uvedla agentura Bloomberg. NATO i jeho členské státy přivítaly snahu Berlína přiblížit se cíli aliance zvýšit obranné výdaje na 3,5 % HDP do roku 2035.
V několika evropských metropolích – nejen v Paříži – však sílí pochybnosti o plánech německého znovuvyzbrojování, zejména v souvislosti s rostoucí podporou strany Alternativa pro Německo (AfD), která je kritická k evropské integraci. Některé země EU se obávají, že budoucí německá vláda by již nemusela být proevropská, dodala agentura.
gnews.cz – GH
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German