Český státní rozpočet za rok 2025 skončil výrazně horším výsledkem, než s jakým vláda původně počítala. Deficit dosáhl 290,7 miliardy korun, což je téměř o 50 miliard více, než činil plánovaný schodek ve výši 241 miliard korun. Podle dostupných dat jde o čtvrtý nejhlubší schodek od vzniku samostatné České republiky, zároveň ale o třetí nejnižší výsledek od období pandemie covidu-19.
Jak informoval Český rozhlas, ke zhoršení rozpočtového salda došlo především v závěru roku, kdy se naplno projevily vyšší než očekávané výdaje státu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že rozpočet byl zatížen kombinací růstu mandatorních výdajů a slabších příjmů u některých položek.
Ve srovnání s rokem 2024, kdy stát hospodařil se schodkem 271,4 miliardy korun, se deficit dále prohloubil o zhruba 19 miliard korun. Podle ekonomických komentářů se tak potvrzuje, že konsolidace veřejných financí postupuje pomaleji, než vláda původně slibovala.
Výdaje rostly rychleji než příjmy
Server E15 upozornil, že přestože se státnímu rozpočtu podařilo meziročně zvýšit celkové příjmy, tempo růstu výdajů bylo ještě vyšší. Stát vydal více peněz zejména na sociální dávky, školství, energetická opatření a obsluhu státního dluhu. Na příjmové straně naopak zaostaly například výnosy z emisních povolenek nebo některé evropské zdroje.
Podle údajů ministerstva financí, na které se odvolávají ekonomičtí analytici, vzrostly výdaje státu meziročně o více než šest procent, zatímco příjmy přibližně o 5,9 procenta. Tento rozdíl se přímo promítl do konečného schodku.
Dluh dál roste, zátěž na obyvatele se zvyšuje
Vyšší deficit se okamžitě projevil také na růstu státního dluhu. Jak vyplývá z dat, která citují ekonomické servery a odborníci na veřejné finance, český státní dluh ke konci roku 2025 vzrostl na 3,678 bilionu korun. O rok dříve přitom činil 3,365 bilionu korun.
V přepočtu na obyvatele tak na každého Čecha teoreticky připadá dluh 337 519 korun. Podle ekonomů tento trend zvyšuje riziko, že v příštích letech porostou náklady na obsluhu dluhu, zejména pokud zůstanou úrokové sazby na vyšších úrovních.
Obrana jako světlá výjimka
Jedním z mála pozitivních bodů loňského hospodaření je oblast obrany. Jak upozornily ekonomické redakce, Česko loni splnilo závazek vydávat dvě procenta HDP na obranu, když celkové výdaje dosáhly 171,1 miliardy korun. Země se tak zařadila mezi státy NATO, které tento cíl skutečně plní.
Celkový obrázek veřejných financí ale podle odborníků zůstává varovný. Bez výraznějších úspor nebo změn na příjmové straně rozpočtu hrozí, že vysoké schodky a rostoucí dluh budou českou ekonomiku zatěžovat i v dalších letech.
gnews.cz – GH