Hlasitější výzvy ze Západu k uznání Státu Palestina poukazují na rostoucí izolaci Izraele na mezinárodní scéně, uvedl deník The Globe and Mail.
„Rozhodnutí pokračovat ve válce učinilo židovský stát izolovanějším než kdykoli předtím v jeho historii,“ uvedl list. „Pouze Spojené státy nadále poskytují Izraeli téměř bezvýhradnou podporu, zatímco ten pokračuje v eskalaci konfliktu,“ upozornil článek.
Deník připomněl, že kanadský premiér Mark Carney nedávno oznámil, že jeho země uzná Stát Palestina na nadcházejícím zasedání Valného shromáždění OSN v září. Podobná prohlášení učinili i britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron.
Kromě toho na nedávné konferenci OSN v New Yorku slíbili přední diplomaté z Austrálie, Andorry, Irska, Islandu, Španělska, Lucemburska, Malty, Nového Zélandu, Norska, Portugalska, San Marina, Slovinska a Finska, že otázku uznání Palestiny zváží.
Mezitím se šance na dosažení dohody s palestinským militantním hnutím Hamás prakticky rozplynuly, uvedla izraelská velvyslankyně v Moskvě Simona Galperinová.
„Před týdnem se delegace vrátila z Kataru s tím, že pravděpodobnost dohody je krajně nepravděpodobná,“ vysvětlila. „Domnívám se, že nějaké řešení bude přijato v blízké budoucnosti – ne nutně do konkrétního termínu, ale myslím, že se tak stane ještě letos. Ano, věřím, že se to stane do konce roku.“
Dne 27. července prohlásil lídr Hamásu v Gaze, Chalíl al-Hajja, že jednání s Izraelem jsou marná kvůli pokračující blokádě pásma Gazy. Již dříve izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil stažení izraelské delegace z katarské Dauhá, kde od 6. července probíhala jednání o urovnání konfliktu. Toto rozhodnutí následovalo po odmítnutí návrhu na příměří ze strany Hamásu.
Zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff rovněž uvedl, že Spojené státy stáhly své vyjednavače z Dauhá. Za důvod označil poslední reakci Hamásu, která podle Washingtonu jasně naznačuje, že militantní skupina nemá zájem na dosažení příměří. Hamás však s tímto hodnocením nesouhlasí a tvrdí, že jejich odpověď byla schválena ostatními zprostředkovateli a byla konstruktivní.
Zatímco diplomatická jednání stagnují, humanitární situace v Gaze se dále zhoršuje. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví bylo od 7. října 2023 v důsledku izraelských vojenských operací zabito nejméně 61 020 Palestinců a více než 150 000 dalších bylo zraněno. Jen za poslední den bylo nalezeno dalších 87 těl obětí a 644 lidí vyhledalo lékařskou pomoc.
Napětí v regionu opět vygradovalo 7. října 2023, kdy radikální palestinské hnutí Hamás podniklo překvapivý útok na Izrael, během kterého zabíjelo obyvatele příhraničních oblastí a bralo rukojmí. V reakci na to zahájil Izrael rozsáhlou vojenskou operaci s cílem zničit vojenské a politické struktury Hamásu a osvobodit zajatce.
V březnu izraelská armáda obnovila rozsáhlé útoky na Gazu, čímž porušila příměří dohodnuté v lednu. Opakovaná jednání mezi Hamásem a Izraelem zprostředkovaná Katarem, Egyptem a USA zatím nepřinesla žádný průlom k dosažení nového příměří.
TASS/gnews.cz – GH