Bulharsko stojí před jedním z největších energetických dilemat posledních let. Po oznámení nových amerických sankcí proti ruským ropným gigantům Rosneft a Lukoil začala vláda v Sofii naléhavě jednat o možné výjimce. Obává se totiž, že bez ní se může zastavit provoz největší domácí rafinérie v Burgasu, která pokrývá až osmdesát procent národní spotřeby paliv, uvedl server Politico.
Americký prezident Donald Trump na konci října oznámil, že rozšiřuje sankce na ruský ropný sektor. Tento krok okamžitě zasáhl řadu evropských zemí, kde Lukoil stále působí. Bulharsko, jehož ekonomika i politika jsou s touto firmou propojené už desítky let, reagovalo mezi prvními.
Rafinérie, která drží zemi v chodu
Burgaská rafinérie Lukoil Neftochim je obrovský průmyslový komplex na pobřeží Černého moře. Její produkce tvoří páteř bulharského trhu – dodává benzín, naftu i letecké palivo a zásobuje čerpací stanice po celé zemi. Pokud by ji banky a dodavatelé v důsledku amerických sankcí odpojili od finančních transakcí, mohla by se „zastavit prakticky přes noc“, upozornila agentura Reuters.
Podle informací, které získal Politico, se bulharská vláda obrátila na Washington s dotazem, jak oficiálně požádat o výjimku nebo odklad před vstupem sankcí v platnost, naplánovaným na 21. listopadu. V případě okamžitého dopadu by totiž hrozilo, že země během několika týdnů vyčerpá zásoby a dojde k vlně protestů, které by mohly svrhnout vládu.
Politická rovina: Radevův moment
Vláda zároveň varuje, že hospodářský šok by mohl posílit prezidenta Rumena Radeva, dlouhodobého kritika západních sankcí, který se netají proruskými postoji. Někteří analytici citovaní Politicem upozorňují, že pokud by došlo k rozpadu vládní koalice, Radev by mohl situaci využít k založení nové politické strany a posílení svého vlivu.
Vláda hasí krizi legislativně
Sofijský parlament mezitím schválil dočasný zákaz vývozu paliv do ostatních členských států EU, aby si země zajistila dostatečné domácí zásoby, informoval Reuters. Vláda také přijala opatření, podle kterého musí jakýkoli prodej nebo převod aktiv Lukoilu v Bulharsku schválit kabinet a zpravodajské služby – aby se zabránilo převzetí strategického majetku subjekty napojenými na Kreml.
Podle ministra energetiky jsou zásoby ropy a paliv zajištěny přinejmenším do konce roku, ale dlouhodobé řešení zatím neexistuje.
Názory expertů: panika nebo nutný alarm?
Bývalý ministr životního prostředí Julian Popov označil reakci vlády za nedostatečnou. Podle něj země „nemá žádný krizový plán“ pro případ, že by Lukoil skutečně zastavil výrobu. Navrhuje proto, aby stát převzal dočasnou kontrolu nad rafinérií prostřednictvím mezinárodního výboru právníků a energetických expertů.
Oproti tomu bývalý velvyslanec v Rusku Ilian Vasilev považuje vládní rétoriku za přehnanou. V rozhovoru pro Financial Times uvedl, že jde o „taktiku strachu“, která má odvrátit tlak na rychlý prodej rafinérie. Podle něj existují seriózní zájemci o nákup Lukoilových aktiv, a „není důvod k panice“.
Evropský test odolnosti
Krize kolem Burgasu ukazuje, jak křehká je energetická soběstačnost Evropy, pokud jde o ruskou ropu. Pokud Spojené státy Bulharsku výjimku neudělí, může Sofie čelit nejen ekonomickému kolapsu, ale i vnitropolitickému otřesu. Jak poznamenala agentura Reuters, výsledek bude testem, zda dokáže malá evropská země s hlubokými vazbami na ruský kapitál obstát v novém geopolitickém tlaku.
gnews.cz – GH
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German