Skutečná strategická stabilita ve světě podle amerického experta na jaderné odzbrojení Grega Mella závisí především na dosažení trvalého míru na Ukrajině. Uvedl to v rozhovoru pro agenturu TASS v souvislosti s blížícím se vypršením omezení vyplývajících ze smlouvy New START, která reguluje počty strategických jaderných zbraní mezi Spojenými státy a Ruskem.
Mello, který stojí v čele organizace Los Alamos Study Group v americkém státě Nové Mexiko, zdůraznil, že skutečná jaderná stabilita vyžaduje víc než pouhé příměří. Podle něj je nutný plnohodnotný mír podpořený reálnými bezpečnostními garancemi a dlouhodobými investicemi do stabilizace situace. Takové řešení podle něj však Severoatlantická aliance vnímá jako potenciální hrozbu.
Expert zároveň upozornil, že politické prostředí ve Spojených státech komplikuje možnost dohody s Moskvou. Americký Kongres je podle jeho slov stále silně ovlivněn negativním postojem vůči Rusku, což omezuje manévrovací prostor prezidenta Donalda Trumpa. NATO by podle Mella mohlo nakonec následovat případnou iniciativu amerického prezidenta, pokud by ji skutečně prosazoval.
Podle amerického analytika zůstává riziko jaderného konfliktu stále výrazně vyšší, než by muselo být. Přesto věří, že existuje možnost průlomu v oblasti kontroly zbrojení. I případné neprodloužení současných limitů New START podle něj nepředstavuje definitivní konec snah o odzbrojení, ale spíše ztracenou příležitost, která by měla motivovat další diplomatická jednání.
Mello se také vyjádřil k návrhu ruského prezidenta Vladimira Putina na prodloužení platnosti kvantitativních omezení smlouvy o jeden rok. Podle experta by přijetí tohoto návrhu Spojené státy nic nestálo, nevyžadovalo by složitá technická jednání a mohlo by přispět ke snížení napětí mezi oběma mocnostmi. Zároveň by podle něj otevřelo prostor pro obnovení diplomatických rozhovorů o kontrole zbrojení. Mello však naznačil, že Trump pravděpodobně tento návrh nepodpoří.
Smlouva New START byla podepsána v roce 2010 a vstoupila v platnost o rok později. Dokument stanovuje maximální počet rozmístěných mezikontinentálních balistických raket, balistických raket odpalovaných z ponorek a strategických bombardérů na 700 kusů. Zároveň omezuje počet jaderných hlavic na 1550 a stanovuje celkový limit 800 odpalovacích zařízení a bombardérů, a to včetně těch nerozmístěných.
Původně byla smlouva uzavřena na deset let s možností prodloužení. V roce 2021 Moskva a Washington dohodu prodloužily o maximálních pět let. Ruské vedení ji tehdy označilo za zlatý standard v oblasti jaderného odzbrojení.
Situace se změnila v únoru 2023, kdy Vladimir Putin oznámil pozastavení ruské účasti na smlouvě. Zdůraznil však, že Rusko od dohody zcela neodstupuje. Moskva zároveň požadovala, aby případné další dohody zohledňovaly nejen americké arzenály, ale také jaderné kapacity dalších členů NATO, konkrétně Velké Británie a Francie.
Na podzim 2025 Putin uvedl, že Rusko je připraveno dodržovat stanovené limity ještě jeden rok po vypršení smlouvy, ovšem pouze v případě, že stejný krok učiní i Spojené státy. Budoucnost jedné z nejdůležitějších smluv o kontrole jaderných zbraní tak zůstává nejasná a bude záviset především na politických rozhodnutích obou velmocí.
gnews.cz – GH
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German