Paroplyn jako řešení energetické stability? Sněmovna České republiky schválila Lex plyn

Poslanecká sněmovna České republiky schválila novelu energetického zákona, známou jako Lex plyn, jejímž cílem je zjednodušit a urychlit proces povolování výstavby nových paroplynových elektráren. Tento legislativní krok má zajistit energetickou stabilitu země v době, kdy se předpokládá postupný útlum uhelných zdrojů, a přispět tak k hladšímu přechodu na udržitelnější energetický mix.

Novela reaguje na rostoucí potřebu náhrady uhelných kapacit a zároveň na požadavky Evropské unie ohledně snižování emisí skleníkových plynů.

Nový zákon, přezdívaný Lex plyn, byl přijat po několikaměsíční debatě, která odhalila rozdílné názory na budoucnost české energetiky. Paroplynové elektrárny, jež spalují zemní plyn a produkují elektřinu s nižšími emisemi oxidu uhličitého než uhelné elektrárny, mají podle Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) hrát klíčovou roli v zajištění dostatečné výrobní kapacity v přechodném období.

Česká republika se zavázala k postupnému útlumu uhlí do roku 2033, což je součást širší strategie dekarbonizace v souladu s klimatickými cíli EU. Uhlí v současnosti pokrývá přibližně 40 % výroby elektřiny v zemi, a jeho nahrazení je považováno za jednu z největších výzev energetického sektoru.

Novela Lex plyn zavádí zjednodušený proces povolování, který má zkrátit administrativní překážky a umožnit rychlejší výstavbu paroplynových zdrojů. Například lhůty pro posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) se zkracují o několik měsíců a některé projekty budou moci být klasifikovány jako „strategické“, což jim poskytne rychlejší cestu k realizaci.

Podle odhadů MPO by nové paroplynové elektrárny mohly do roku 2030 pokrýt až 15 % spotřeby elektřiny v Česku, čímž by významně přispěly k energetické bezpečnosti země. Zastánci novely, včetně premiéra Petra Fialy (ODS), argumentují, že zemní plyn je „přechodným palivem“, které umožní stabilní přechod k obnovitelným zdrojům, jako jsou solární a větrné elektrárny, jejichž rozvoj zatím není dostatečně rychlý.

Ekologické organizace, jako například Greenpeace ČR a Hnutí DUHA, varují, že masivní investice do infrastruktury zemního plynu by mohly vést k dlouhodobé závislosti na fosilních palivech, což je v rozporu s cíli uhlíkové neutrality, které EU stanovila na rok 2050.

Kritici také poukazují na rostoucí ceny zemního plynu na evropském trhu, které se od začátku energetické krize v roce 2022 několikanásobně zvýšily, a na geopolitické riziko závislosti na dovozu plynu, zejména v kontextu napjatých vztahů s Ruskem.

Na druhou stranu energetické společnosti novelu vítají. Podle nich jsou paroplynové elektrárny nezbytné pro zajištění stability elektrizační soustavy, protože obnovitelné zdroje, jako vítr a slunce, jsou závislé na počasí a jejich výkon kolísá. Plány na výstavbu nových paroplynových elektráren již zahrnují projekty v lokalitách jako Mělník nebo Tušimice, kde by mohly nahradit stávající uhelné bloky.

Přijetí Lex plyn je součástí širší energetické strategie České republiky, která zahrnuje také rozvoj jaderné energie a obnovitelných zdrojů. Vláda nedávno oznámila plány na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně, což však bude časově náročné a první nové reaktory budou zprovozněny nejdříve ve 40. letech.

gnews.cz