Macron oznámil vítězství v podobě smlouvy o otevřeném moři

Francouzský prezident Emmanuel Macron s nadšením oslavil dlouho očekávané přijetí přelomové smlouvy o otevřeném moři, jejímž hlavním cílem je zajistit ochranu světových oceánů a podpořit globální úsilí v boji proti změně klimatu, informoval zpravodajský server Politico.

Tato mezinárodní dohoda, oficiálně pojmenovaná Dohoda o biodiverzitě za hranicemi národních jurisdikcí (BBNJ), prošla schválením v rámci Organizace spojených národů v roce 2023. Proces jejího vzniku byl mimořádně náročný a zahrnoval více než deset let intenzivních jednání, během nichž se zástupci států, vědci, environmentalisté a další zainteresované strany snažili najít společnou řeč. Nyní, díky ratifikaci dostatečným počtem zemí, tato smlouva konečně vstupuje v platnost, což je považováno za klíčový moment v celosvětových snahách o záchranu mořského prostředí.

„Toto je velké vítězství pro oceány, pro klima a pro multilateralismus,“ prohlásil Macron na summitu o oceánech v Paříži. 

Smlouva se zaměřuje na ochranu mořské biodiverzity v oblastech, které leží mimo výsostné vody jednotlivých států, tedy v mezinárodních vodách, jež pokrývají zhruba dvě třetiny rozlohy světových oceánů. Tyto oblasti byly dlouho ohroženy, protože absence globálních pravidel umožňovala jejich nekontrolované využívání. Dohoda BBNJ přináší konkrétní opatření, jako jsou pravidla pro udržitelné využívání mořských zdrojů, včetně regulace rybolovu a těžby podmořských surovin. Kromě toho podporuje zřizování chráněných mořských oblastí, kde budou lidské aktivity omezeny, aby se umožnila obnova křehkých ekosystémů. Důležitou složkou je také podpora vědeckého výzkumu, který má pomoci lépe pochopit složité procesy v oceánech a jejich reakce na změny prostředí.

Oceány jsou naprosto zásadní pro globální ekosystém. Hrají klíčovou roli při regulaci klimatu, protože absorbují velké množství oxidu uhličitého, čímž pomáhají zmírňovat dopady globálního oteplování. Zároveň jsou domovem nespočtu biologických druhů, z nichž mnohé ještě nebyly objeveny ani popsány.

Například nadměrný rybolov ohrožuje rybí populace, znečištění plasty a chemickými látkami poškozuje mořské prostředí a změna klimatu způsobuje nárůst teploty a kyselosti vody.

Macron ve svém projevu zdůraznil, že tato smlouva je nezbytná pro naplnění cílů Pařížské dohody, přijaté v roce 2015, která se zaměřuje na omezení globálního oteplování. Rovněž je klíčová pro dosažení závazku chránit 30 % pevniny a moří do roku 2030, jak bylo stanoveno na summitu biologické rozmanitosti COP15 v roce 2022.

Někteří kritici však vyjadřují obavy z praktické realizace této smlouvy. Upozorňují, že vymahatelnost pravidel v mezinárodních vodách je obtížná kvůli nedostatku mechanismů pro dohled a kontrolu. Kromě toho mohou rozdílné zájmy států, například těch, které jsou závislé na rybolovu nebo těžbě surovin, komplikovat plné dodržování dohody. Další otázkou je financování – zajištění prostředků na monitorování a prosazování těchto opatření zůstává otevřené. Přes tyto výzvy je však dohoda BBNJ považována za historický krok, který může zásadně ovlivnit budoucnost oceánů a přispět k jejich udržitelné ochraně.

Politico/gnews.cz – GH