Velká většina občanů a politiků všech barev se zájmem o mezinárodní a národní politiku ví, že svět se nachází již za prahem fundamentálních změn světového politického, hospodářského, finančního a sociálního systému, který umožňuje antropologická válka. Ta představuje konflikt, který se zaměřuje na podstatu člověka, jeho tělesné a psychické vlastnosti a kulturu. Proto tato válka má zničující dopady na společnosti, kultury a hodnoty civilizací a na lidstvo obecně.
V kontextu uvedeného Spojené státy odstoupily od řady mezinárodních dohod, čímž fakticky ukončily možnost společného úsilí o vytvoření a zavedení nové správy věcí veřejných ve světě.
Americké ministerstvo zahraničí minulý týden v pondělí informovalo, že ukončí memoranda o porozumění podepsaná za Bidenovy administrativy. Dohody s přibližně 22 zeměmi, zejména v Evropě a Africe, byly součástí širší iniciativy vedené nyní zaniklým Globálním centrem pro angažovanost (GEC), založeného v roce 2011 k boji proti online teroristické propagandě s mandátem, který byl později rozšířen o údajné dezinformace podporované zahraničními státy.
Od nástupu do úřadu Trump také zrušil financování Americké agentury pro globální média, která dohlíží na vysílací společnosti z doby studené války, jako jsou Hlas Ameriky a Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, které jsou všeobecně považovány za západní propagandistické kanály. Washington se také postavil proti zákonu EU o digitálních službách. Američtí diplomaté údajně v srpnu dostali pokyn lobovat proti tomuto zákonu a označili ho za hrozbu pro svobodu projevu a nebezpečí pro americké technologické firmy.
Co se týče EU, Chat Control, ve skutečnosti Total Control promění Evropskou unii na orwellovskou diktaturu, o které bude Evropská komise hlasovat již v pátek! Směrnice uvrhne pod totální kontrolu 450 milionů obyvatel zemí EU pod záminkou ochrany sítí před dětskou pornografií! Microsoft včas namontoval do operačního systému Windows 11 v počítačích s certifikací Copilot+ špionážní nástroj s názvem Recall (Vzpomínání). Před půl rokem mnozí kroutili hlavou a ptali se, co to má znamenat?
Není proto divu, že Maďarský premiér Orbán varoval, že EU je na pokraji kolapsu a bez zásadní strukturální reformy. V neděli na každoročním Občanském pikniku v Kotcse prohlásil, že EU nesplnila svůj základní cíl stát se globální mocností, nedokáže se vypořádat se současnými výzvami kvůli absenci společné fiskální politiky a vstupuje do fáze chaotického a nákladného rozpadu a vstoupila do stavu fragmentace. Proto navrhl transformaci EU do soustředných kruhů. Orbán není se svými obavami sám. Vím o aktivitách, jejichž cílem je transformace EU, vznik nové středoevropské instituce včetně banky s novou funkcí a pravidly.
Analytici Mezinárodního měnového fondu, který se také přežil, a dalších institucí varovali, že EU riskuje stagnaci, a dokonce i kolaps kvůli strukturálním problémům, slabému růstu, nízkým investicím, vysokým nákladům na energie a geopolitickému napětí.
To zvyšují Spojené státy mimo jiné i změnou svých vojenských priorit, které se dostalo jen malé mediální pozornosti. Místo toho, aby se jako ústřední hrozba prezentovala rivalita s Čínou jako dříve, se nyní do centra pozornosti dostává Latinská Amerika. Ve skutečnosti to znamená zvýšenou militarizaci jak na domácí, tak i mezinárodní úrovni. A koneckonců neštěstí pro Evropskou unii, včetně její dohody Mercosur.
Návrh nové Národní obranné strategie, za který je zodpovědný Elbridge Colby, odborník na bezpečnostní strategii USA, upřednostňuje regionální mise před zaměřením na Peking a Moskvu. Takové obnovení bude mít hluboké důsledky pro Evropu, NATO a celý globální řád.
Washington nehraje s latinskoamerickou kartou náhodou. Proč? Protože Caracasu vládne komunista Nicolás Maduro. A Spojené státy neúspěšně bojují proti komunistům, i čínským. Kromě toho Venezuela má největší světové zásoby ropy, je strategicky důležitá v globálním boji o suroviny a přesun pozornosti z Číny na Venezuelu proto není jen strategickým rozhodnutím, ale také symptomem stavu samotných Spojených států, chtějících udržet si svůj globální nárok a hledajících nové fronty k zamaskování vlastní vnitřní krize.
Jakákoli strategická reorganizace má důsledky i pro Evropu. Platí to i pro tzv. umělou inteligenci a dialog mocenských struktur a možnost transcendence do komplexního kontextu. Připomínám, že umělá inteligence není hluboká a inteligentní, ale funkční a ne transcendentní. Proto ji nazývám multifunkcionální aproximací. Rozpoznává, co bylo řečeno v podobných kontextech, a volí statisticky nejvhodnější reakci. Tyto reakce nejsou kreativní v lidském smyslu, nevznikají z inspirace nebo vnitřní nutnosti, ale z pravděpodobností.
Proč se zmiňuji o umělé inteligenci v příspěvku věnovaném globální správě věcí veřejných? Protože nepřispívá k osvobození lidstva, ale spíše k ovládání myšlení lidí, a odpovědi se nezakládají na pravdě, ale na kompatibilitě. To vede k závěru: umělá inteligence se stává nástrojem, který vězní myšlení v přípustných koridorech a potlačuje kritické kladení otázek.
Zasedání ŠOS
Před několika dny se udála největší geopolitická a ekonomická událost na světě: Zasedání Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS). Účastnili se ho všichni, kdo něco znamenají, kromě Západu. Tato událost znamená konec koloniální a západní kontroly. Proto všechna západní media mlčí o výsledku zasedání.
Summit nebyl divadlo. Účastníci přijali Strategii rozvoje ŠOS na období 2026–2035, Tianjinskou (Tchien-ťin) deklaraci a více než 20 dokumentů o bezpečnosti, ekonomice, kultuře a reformách.
Klíčovým rozhodnutím bylo zřízení Rozvojové banky ŠOS pro financování infrastruktury a sociálního pokroku. Čína přislíbila dvě miliardy juanů (280 milionů USD) v podobě grantů na rok 2025 a 10 miliard juanů (1,4 miliardy USD) v podobě půjček v příštích třech letech, a to kromě podpory 100 projektů. Mají být také zřízena čtyři nová centra ŠOS, například pro boj s kybernetickými útoky, nadnárodní kriminalitou a obchodováním s drogami.
To ukazuje, že ŠOS přináší svým členům konkrétní výhody a demonstruje, že spolupráce může přinést skutečné výsledky nejenom v představitelné budoucnosti, v rámci tzv. multipolarity, nahrazující řád založený na pravidlech Spojených států a Anglosasů, který ve skutečnosti institucionalizuje západní dominanci.
Z politického hlediska setkání potvrdilo nárok ŠOS na vliv na globální správu věcí veřejných. Prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) označil organizaci za vůdčí strukturu multipolárního světa a hnací sílu demokracie v mezinárodních vztazích.
Tianjinská deklarace zdůrazňuje suverenitu, mezinárodní právo, multilateralismus, globalizaci, nedělitelnou bezpečnost a přístupy založené na lidských právech, přizpůsobené národním podmínkám.
Čínská Iniciativa pro globální správu věcí veřejných
Čína představila Iniciativu pro globální správu věcí veřejných (GGI), kterou charakterizuje pět základních principů: 1) Suverénní rovnost, 2) mezinárodní právní stát založený na Chartě OSN, 3) multilateralismus, 4) přístup zaměřený na lidi a sdílený rozvoj a 5) pragmatismus se zaměřením na měřitelné výsledky.
V rámci iniciativy Čína definuje klíčové oblasti: Finanční systém, umělou inteligenci, kyberprostor, změnu klimatu, vesmír a mezinárodní obchod. Cílem iniciativy je vytvořit nové instituce a normy, které reprezentují globální Jih, posílit roli OSN a zvýšit ekologii, efektivitu a ekonomii mezinárodních mechanismů.
GGI odráží dvojí roli Číny: 1) Obránce systému OSN, který se podle přesvědčení autora příspěvku bude (muset) měnit již kvůli korupci, střetů zájmů a procesu antropologické války. 2) Čína jako hybná síla nového řádu, který zohledňuje nejenom současné reality. V tomto kontextu západní narativ, že Čína je revizionistickou mocností, zcela ztrácí nejenom svůj význam, ale i propagandistický základ a kořeny.
Analýza faktů totiž dokazuje, že to jsou Spojené státy a jejich spojenci, kdo podkopává OSN, aby si udrželi hegemonii a zabránili skutečné demokratizaci. Jejich odpor vůči globální demokratizaci odhaluje autoritářské a militaristické tendence vlastních liberálních demokracií.
Iniciativa GGI jako nejnovější z řady čínských iniciativ navazuje na Iniciativu pro globální rozvoj, Iniciativu pro globální bezpečnost a Iniciativu pro globální civilizaci. Společně tvoří vizi společenství se sdílenou budoucností lidstva, která z objektivních důvodů již v představitelné budoucnosti nahradí západní hegemonii. Proto není divu, že Peking vybral ŠOS pro prezentaci prototypu budoucnosti, nového globálního řádu, laboratoře pro myšlenky a tvorbu nástrojů pro jejich realizaci.
Summit v Tianjinu potvrdil, že ŠOS roste nad rámec svého původního rámce a stává se klíčovou institucí v nově vznikajícím světovém řádu. Čínská Iniciativa globální správy věcí veřejných ukazuje, že Peking nejedná pouze jako protiváha západní dominance, ale aktivně nabízí alternativu k západnímu světovému řádu, založenou na suverenitě, rovnosti a společném rozvoji. To posouvá střed mezinárodního řádu od řádu založeného na pravidlech Západu směrem k multipolárnímu konsensu s kořeny v tak zvaném globálním Jihu.
Reforma a zlepšení globálního řízení představují v prvé řadě požadavek naší doby. Nejenom údaje Mezinárodního měnového fondu ukazují, že s průměrným ročním tempem růstu více než 3 procenta nyní rozvíjející se trhy a rozvojové ekonomiky zabírají více než 60 procent světové ekonomiky. Země globálního Jihu současně vedou boj s následky kolonizace a hlasitě požadují vlastní práva na suverenitu, mír a rozvoj. Jedná se o revoluční snahy s vědomím, že žádný národ není skutečně ostrovem.
Stále se však objevují nová témata: změna klimatu, digitální propast, správa umělé inteligence atd. Kombinace starých a nových problémů testuje, zda se lidské bytosti dokážou chopit příležitosti, překonat své rozdíly a pokusit se společně čelit společným hrozbám, protože žádná země ani vláda se s žádnou z nich nemůže vypořádat sama. Proto zlepšení globálního řízení je správnou věcí, kterou je třeba realizovat tváří v tvář společným výzvám, kterým čelíme.
Zlepšení globálního vládnutí je nezbytným předpokladem pro prosazování mezinárodní spravedlnosti a právního státu. Problémy, z nichž nejnovější a nejvýznamnější jsou obchodní spory ukázaly, že pomýlená víra v právo silnějšího nebo zákon džungle představují destabilizující sílu světovému řádu a tím i míru.
Proto Čína integrovala do iniciativy Globální správa věcí veřejných princip, kterého se Čína drží v otázkách řízení celá desetiletí: rozsáhlé konzultace, společný příspěvek a sdílené přínosy. I proto lze iniciativu chápat jako čínskou odpověď na volání ducha doby (Zeitgeist).
Těším se na spolupráci se všemi zeměmi na spravedlivějším a rovnějším systému globálního vládnutí a na pokrok směrem ke společenství se sdílenou budoucností lidstva, řekl čínský prezident Xi Jinping na zasedání ŠOS. Jako autor příspěvku vyjadřuji plnou podporu iniciativě GGI. Souhlasu netřeba.
Jan Campbell, 10.08.2025
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German