Denní ekonomické zprávy z České republiky: R&D, CzechInvest, PPF a Agrofert (23. dubna 2025)

758

Růst a stabilizace ekonomiky v ČR

Česká ekonomika v roce 2025 vykazuje jasné známky stabilizace po náročném období vysoké inflace, energetické krize a globálních výkyvů spojených s geopolitickým napětím. Tento vývoj představuje první trvalejší známky návratu k růstu po sérii slabých čtvrtletí, které byly ovlivněny poklesem důvěry spotřebitelů a klesajícími reálnými příjmy.

Domácnosti začínají více utrácet díky stabilizaci cen a mírnému nárůstu reálných mezd. Spotřebitelská důvěra je na nejvyšší úrovni od roku 2021, a to i díky klesající inflaci a stabilnímu trhu práce. Nezaměstnanost zůstává pod 3,5 %, což přispívá k udržení poptávky i ve složitém vnějším prostředí.

Na straně nabídky se oživil průmysl, především díky zakázkám ze zahraničí. Obzvláště silný byl sektor strojírenství, automobilového průmyslu a optických technologií, který těží ze zlepšujících se podmínek na exportních trzích, zejména v Německu a Spojených státech. Průmyslová produkce v březnu 2025 vzrostla meziročně o 4,1 %, což je nejvyšší tempo od poloviny roku 2022.

Inflace a měnová stabilita

Jedním z hlavních pilířů stabilizace je výrazné zkrocení inflace. Meziroční inflace v dubnu podle předběžného odhadu klesla na 2,5 %, čímž se dostala velmi blízko k inflačnímu cíli České národní banky (2 %). K tomuto vývoji přispěl pokles cen energií, stabilizace cen potravin a také silnější koruna, která zlevňuje dovozy. Posilování koruny se odráží i v důvěře investorů v českou ekonomiku.

Česká národní banka pod vedením guvernéra Aleše Michla ponechala základní úrokovou sazbu na úrovni 5,00 %, přičemž její rétorika zůstává opatrná. Bankovní rada deklaruje, že k rychlému snižování sazeb zatím nedojde, protože je třeba stabilizovat inflační očekávání a sledovat vývoj mezd, které by mohly inflaci opět rozhýbat. Současně ale již probíhá diskuse o možném snížení sazeb ve druhé polovině roku, pokud se inflační trend potvrdí.

Fiskální politika a rozpočtová disciplína

Ministerstvo financí v roce 2025 pokračuje v úsilí o konsolidaci veřejných financí. Deficit státního rozpočtu za první čtvrtletí klesl o 18 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Zlepšení hospodaření veřejných financí je důsledkem rostoucích příjmů z daní a mírného růstu investičních výdajů do infrastruktury. Významně se na tom podílejí i evropské fondy v rámci programového období 2021–2027.

Vládní dluh jako podíl na HDP se stabilizoval kolem 44 %, což zůstává hluboko pod průměrem eurozóny. Česká republika si tak zachovává relativně silnou pozici z hlediska fiskální udržitelnosti, což oceňují i ratingové agentury, které potvrzují hodnocení ČR v investičním pásmu s výhledem stabilní.

Strukturální změny a dlouhodobé faktory růstu

Kromě krátkodobých ukazatelů růstu dochází také ke strukturálním posunům. Roste význam služeb a vyspělých technologií, zatímco tradiční průmyslové obory procházejí modernizací. Digitalizace, automatizace a investice do zelených technologií vytvářejí prostor pro zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti.

Vláda zároveň podporuje inovace a technologický rozvoj prostřednictvím investičních pobídek a dotačních programů, např. v oblasti výzkumu a vývoje (R&D), kde jsou čerpány prostředky z evropského Nástroje pro oživení a odolnost (RRF).

Vztah zahraničních investic k ČR

Česká republika jako atraktivní destinace pro přímé zahraniční investice (FDI)

V roce 2025 si Česká republika udržuje pozici atraktivní destinace pro zahraniční investory, a to navzdory zvýšené globální nejistotě. Stabilní právní rámec, silná průmyslová základna, kvalifikovaná pracovní síla a geografická blízkost k hlavním trhům EU činí z Česka důležitý uzel pro nadnárodní společnosti.

Podle agentury CzechInvest došlo během prvních čtyř měsíců roku 2025 ke schválení investičních projektů v hodnotě přes 35 miliard Kč. Největší objem přímých zahraničních investic směřuje do sektoru elektroniky, polovodičů, automobilového průmyslu a obnovitelných zdrojů energie. Výraznou roli sehrála i americká firma onsemi, která rozšiřuje svou výrobu čipů v Rožnově pod Radhoštěm investicí ve výši až 2 miliard dolarů.

Kromě Spojených států pokračuje zájem investorů z Jižní Koreje, Japonska a Německa. Tito investoři často budují výzkumná centra a výrobní linky s vysokou přidanou hodnotou. Například jihokorejská firma LG Chem zvažuje vybudování závodu na baterie v Ústeckém kraji, čímž by vzniklo několik tisíc pracovních míst.

Význam investic pro regionální rozvoj a technologický posun

Zahraniční investice v Česku nejsou pouze finanční injekcí, ale často také akcelerátorem technologického rozvoje, zavádění inovací a růstu exportní kapacity. Například v Moravskoslezském kraji přispívají investice z Německa a Švýcarska k přeměně tradičního těžkého průmyslu na udržitelnější formy výroby, často s využitím automatizace a umělé inteligence.

Další pozitivní efekt představuje rozvoj duálního vzdělávání a spolupráce firem s univerzitami. Společnosti jako Bosch, Siemens nebo ABB financují odborné programy, které připravují studenty na práci s nejmodernějšími technologiemi, čímž zajišťují dlouhodobou konkurenceschopnost českého průmyslu.

Český kapitál za hranicemi – rostoucí role investic českých firem v zahraničí

Zatímco Česko je příjemcem investic, rostoucí trend zaznamenávají i české investice v zahraničí. Hlavními cíli těchto investic jsou sousední státy (Slovensko, Polsko, Německo) a střední a jihovýchodní Evropa. Podniky jako PPF, Agrofert, ČEZ, EPH nebo KKCG aktivně expandují v oblasti energetiky, médií, fintechu i telekomunikací.

Energetická skupina ČEZ se v roce 2025 zaměřuje na rozšíření svého portfolia solárních a větrných elektráren v Rumunsku a Bulharsku. Investice do obnovitelných zdrojů v těchto zemích představují jak obchodní příležitost, tak součást širší strategie dekarbonizace a plnění klimatických cílů EU.

Podobně skupina PPF pokračuje v investicích do technologických firem v západní Evropě a Severní Americe, kde posiluje svou přítomnost v sektoru e-commerce a softwarových řešení. Tato aktivita je součástí snahy o diverzifikaci portfolia mimo tradiční finanční segment.

Výzvy a příležitosti v globálním prostředí

V roce 2025 čelí svět globálním výzvám v podobě napětí mezi USA a Čínou, zpřísňujícím se pravidlům pro vývoz technologií a rostoucí fragmentaci globálního obchodu. Tyto faktory mají přímý dopad i na investiční prostředí. Zatímco některé firmy přehodnocují své dodavatelské řetězce a hledají alternativy ke spolupráci s Čínou, střední Evropa – včetně Česka – z toho může profitovat jako nový výrobní uzel.

V tomto kontextu sílí snahy o „friend-shoring“, tedy přesouvání výroby do politicky a ekonomicky stabilních zemí. Pro Českou republiku to může znamenat nové příležitosti, pokud bude schopna zajistit odpovídající infrastrukturu, pracovní sílu a podporu pro high-tech sektor.

Aktuální měnové kurzy podle ČNB a Google Rates

tradingeconomics.com

gnews.cz – GH