Čína staví digitální síť výpočetní kapacity jako pilíř modernizace země

Čínský prezident Xi Jinping opakovaně zdůraznil, že digitální technologie a digitální ekonomika představují klíčový průlom nové vlny vědecko-technologické revoluce a průmyslové transformace. V éře digitální ekonomiky se výpočetní kapacita stala novým druhem produktivní síly. Během 14. pětiletého plánu zahájila Čína budování národní integrované sítě výpočetní kapacity a systematicky realizuje projekt „Východní data, západní výpočty“, který položil zásadní infrastrukturu pro vysokou kvalitu hospodářského a společenského rozvoje.

Síť propojuje východ, západ, jih i sever země. Více než 60 % čínských měst se dokáže připojit k výpočetním klastrům do pěti milisekund. Západní regiony, s rozsáhlými datovými centry, poskytují stabilní podporu pro trénování velkých modelů umělé inteligence, rendering i masivní výpočty pro východní část země. Od 18. sjezdu KS Číny bylo cílem vybudování digitální Číny začleněno do 14. pětiletého plánu jako samostatná kapitola a výstavba systému výpočetní kapacity byla určena jako klíčový nástroj rozvoje digitální ekonomiky.

Pro optimalizaci rozmístění a podporu zeleného a efektivního rozvoje Čína vybudovala osm národních center a deset národních klastrů datových center v regionech Beijing–Tianjin–Hebei, delty řeky Jang-c’-ťiang, oblasti Velkého zálivu Kuang-tung–Hongkong–Macao, Chengdu–Chongqing, a také v provinciích Guizhou, Vnitřní Mongolsko, Gansu a Ningxia. Systém usměrňuje poptávku po výpočetní kapacitě z východu směrem na západ a podporuje koordinovaný regionální rozvoj. Provincie jako Gansu a Guizhou využívají své geografické, energetické a klimatické výhody k přijímání výpočetních úloh, čímž podporují rozvoj nových odvětví, například velkých dat a inteligentní výroby.

Projekt „Východní data, západní výpočty“ také pokročil v ekologizaci a inteligentním řízení. Ve Vnitřním Mongolsku využívají datová centra 86 % zelené elektřiny. Město Wuhu v Anhui vybudovalo platformu „čtyři výpočty v jednom“ a technologie kapalinového chlazení snižují spotřebu energie až o 30 %. Výpočetní kapacita se rychle uplatňuje v oblastech satelitního řízení, moderní logistiky či veřejných služeb.

Od zahájení projektu přilákal více než jeden bilion jüanů investic a vedl k vytvoření více než 30 nových „měst výpočetní kapacity“. Čína se řadí na druhé místo na světě v celkové výpočetní kapacitě i kapacitě pro umělou inteligenci. V období 15. pětiletého plánu bude Čína pokračovat v podpoře zeleného, centralizovaného a inkluzivního rozvoje sítě výpočetní kapacity a poskytne tak pevnou oporu pro modernizaci vlastní cestou.

CMG