Čína přerušuje kontakty s prezidentem Pavlem po jeho setkání s dalajlamou

Čínské ministerstvo zahraničí oznámilo 12. srpna 2025 přerušení všech oficiálních kontaktů s českým prezidentem Petrem Pavlem. Podle mluvčího ministerstva Lin Jian je tento krok reakcí na setkání prezidenta s 14. dalajlamou Tenzinem Gyatsem, které se uskutečnilo 27. července 2025 v Indii.

Lin Jian uvedl, že Peking považuje setkání za „závažné porušení své svrchovanosti a územní celistvosti“ a za jednání v rozporu s politickým závazkem, který česká vláda učinila vůči Číně. „Navzdory opakovaným protestům a důraznému odporu Číny se český prezident Petr Pavel vydal do Indie, aby se setkal s dalajlamou. To vážně odporuje politickému závazku, který česká vláda učinila vůči čínské vládě, a poškozuje svrchovanost a územní celistvost Číny,“ citoval mluvčího deník China Daily.

Podle čínského velvyslanectví v Praze Lin Jian rovněž oznámil, že se tímto krokem přerušuje veškerá komunikace mezi Pekingem a českým prezidentem.

Reakce Pražského hradu
Kancelář prezidenta republiky reagovala na sociální síti X s tím, že na prezidentské úrovni mezi Českou republikou a Čínou v současnosti neprobíhá žádná přímá komunikace. Oznámení Pekingu tak podle Hradu nepředstavuje změnu dosavadního stavu.

Čínská vláda dlouhodobě považuje dalajlamu za separatistickou postavu prosazující nezávislost Tibetu. Od jeho odchodu do exilu v roce 1959 Peking důsledně protestuje proti jakýmkoli oficiálním kontaktům zahraničních představitelů s tibetským duchovním vůdcem. V minulosti některé země čelily diplomatickým omezením po podobných setkáních — například v roce 2016 Čína pozastavila podle BBC část bilaterálních vztahů s Mongolskem a v roce 2011 kritizovala Jihoafrickou republiku kvůli zpoždění víza pro dalajlamu.

Vztahy mezi Českou republikou a Čínou jsou v posledních letech proměnlivé. Praha usiluje o rozvoj ekonomických vazeb, zejména v oblasti obchodu a investic, ale zároveň podniká kroky, které Peking kritizuje. Patří mezi ně například plánovaná cesta tehdejšího předsedy Senátu Jaroslava Kubery na Tchaj-wan v roce 2020, kterou Čína označila za nepřijatelnou.

Širší čínský postoj
Vyjádření Lin Jiana 12. srpna 2025 zahrnovalo i další mezinárodní témata. Na dotaz agentury Ukrinform News Agency k plánovanému setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina o ukrajinské krizi mluvčí uvedl, že Čína podporuje „všechny snahy vedoucí k mírovému urovnání krize“ a doufá v „spravedlivou, trvalou a závaznou mírovou dohodu“.

Lin Jian se také vyjádřil k obchodním vztahům s USA, zmínil 90denní prodloužení příměří v otázce cel a odkázal na ministerstvo obchodu pro další podrobnosti (Reuters, 12. srpna 2025). Tento postoj ukazuje, že Peking kombinuje pragmatismus v ekonomických záležitostech s důraznými reakcemi na politické otázky, které považuje za zásadní.

Možné dopady na česko-čínské vztahy
Přerušení kontaktů s prezidentem Pavlem se může odrazit na celkových vztazích obou zemí. Ačkoli je opatření namířeno přímo na hlavu státu, může ovlivnit i diplomatickou a ekonomickou spolupráci na jiných úrovních. Podle údajů Českého statistického úřadu dosáhl bilaterální obchod mezi Českou republikou a Čínou v roce 2024 hodnoty 40 miliard eur, přičemž významná část českého exportu a importu je navázána na čínský trh.

Současně platí, že Česká republika se hlásí k principům demokracie a lidských práv, což ji může dostávat do konfliktu s přístupem Číny. Prezident Pavel od nástupu do úřadu v roce 2023 opakovaně zdůrazňuje důležitost těchto hodnot. Rozhodnutí setkat se s dalajlamou může být vnímáno jako potvrzení této linie, i když s rizikem omezení spolupráce s Pekingem.

Oznámení čínského ministerstva zahraničí je signálem, že Peking nadále uplatňuje přísný postoj vůči kontaktům s dalajlamou a podobné kroky považuje za zásah do své svrchovanosti. Česká vláda bude muset v následujících týdnech rozhodnout, zda podnikne kroky ke zmírnění napětí, nebo zda bude pokračovat v současné zahraničněpolitické linii, i za cenu omezení oficiální komunikace s Čínou.

gnews.cz – GH