PRAHA – Od ledna 2026 vstoupí v platnost významné změny v českém azylovém a migračním systému. Prezident Petr Pavel podepsal novelu zákona, která podle jejích předkladatelů z řad koaličních poslanců zrychlí řízení o mezinárodní ochraně, omezí její zneužívání a zlepší přehled o pohybu a pobytu žadatelů o azyl i migrantů.
O podpisu informoval Hrad, přičemž předloha vychází přímo z migračního paktu Evropské unie a reaguje na opatření proti nelegální migraci, které přijaly nebo plánují další členské státy. Tato reforma představuje klíčový krok k harmonizaci českého práva s evropskými standardy, ale vyvolává i debaty o jejích dopadech na lidská práva a ekonomiku.
Novela, označená jako sněmovní tisk 931, byla předložena skupinou poslanců v čele s premiérem Petrem Fialou a ministrem vnitra Vítem Rakušanem již v březnu 2025. Legislativní proces probíhal rychle: vláda ji schválila v dubnu, Poslanecká sněmovna ji projednala ve zrychleném režimu navzdory kritice opozice, a Senát ji odsouhlasil v červenci.
Prezidentovi byla doručena 11. srpna 2025, a jeho podpis dnes ukončil proces. Klíčové změny zahrnují novelizaci několika zákonů, včetně zákona o azylu (č. 325/1999 Sb.), o pobytu cizinců (č. 326/1999 Sb.), o ochraně státních hranic a o zaměstnanosti. Konkrétně se zavádí rychlejší deportační procedury, přísnější bezpečnostní kontroly žadatelů, omezení přístupu k práci a sociálním dávkám pro azylanty během řízení a lepší monitorování jejich pohybu prostřednictvím centrálních registrů.
Dále se zvyšují povinnosti migrantů, jako je povinná integrace a jazykové kurzy, a zavádí se princip, že opakované porušení pravidel může vést k okamžité deportaci.
Tato opatření jsou přímou implementací EU Paktu o migraci a azylu, který vstoupil v platnost 11. června 2024 a bude plně aplikován od poloviny 2026. Pakt zavádí jednotný systém pro správu migrace, včetně robustních hraničních kontrol, rozšířené databáze Eurodac pro identifikaci, povinných hraničních procedur pro určité žadatele a mechanismu solidarity mezi členskými státy – země mohou volit mezi relokací migrantů, finančními příspěvky nebo operační podporou.
Pro Česko to znamená lepší koordinaci s partnery jako Německo nebo Itálie, které již zpřísnily své hranice, a prevenci „sekundárních pohybů“ migrantů. Podle Evropské komise je pakt odpovědí na rostoucí tlaky migrace, s cílem normalizovat ji dlouhodobě při zachování evropských hodnot.
Česko již v lednu 2025 představilo národní akční plán pro implementaci, včetně posílení hraniční ochrany a zrychlení návratů.
Reakce na novelu jsou smíšené. UNHCR ve svých komentářích doporučovalo zachovat ochranu zranitelných skupin, jako jsou Ukrajinci, jejichž dočasná ochrana byla prodloužena do března 2027, ale s přísnějšími podmínkami po březnu 2025.
Na sociálních sítích se objevují obavy z širšího dopadu EU paktu, včetně potenciálního nárůstu migrantů z třetích zemí, což spojují s ekonomickými tlaky na pracovní trh.
Kritici také varují před rizikem dehumanizace a extrémismu, zatímco zastánci vidí v reformě posílení suverenity.
S blížícími se volbami v roce 2025 se migrace stává klíčovým tématem, kde se střetávají bezpečnostní priority s humanitárními závazky. Tato reforma ukazuje, jak Česko balancuje mezi národními zájmy a evropskou solidaritou, s očekávaným dopadem na celou společnost.
Hrad.cz/gnews.cz – GH
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German