V Rumunsku a Polsku se konají prezidentské volby, které mohou zásadně ovlivnit směřování těchto zemí i Evropské unie. Rumunsko rozhoduje ve druhém kole opakovaných voleb, Polsko zahajuje první kolo. Volby odrážejí napětí mezi proevropským směřováním a rostoucím populismem, přičemž se řeší otázky národní identity, bezpečnosti a zahraničního vlivu.
V Rumunsku voliči vybírají mezi Georgem Simionem, lídrem nacionalistické strany AUR (40,96 % v prvním kole), a Nicușorem Danem, starostou Bukurešti (20,99 %). Simion prosazuje euroskeptickou politiku, odmítá vojenskou pomoc Ukrajině a kritizuje „bruselský diktát“, čímž oslovuje voliče frustrované korupcí a vládou. Naproti tomu Dan hájí proevropské hodnoty, integraci do NATO a EU a reformy proti korupci, což mu zajišťuje podporu měst a diaspory.
Průzkumy ukazují těsný souboj: příspěvky na X z 17. května naznačují Danovo vedení (52 % vs. 48 %), ale Simion měl před prvním kolem navrch (54 % vs. 46 % podle Curs). Rekordní účast diaspory, která v prvním kole dala Danovi 25,45 % oproti Simionovým 6,74 %, může být rozhodující. Volby jsou pod dohledem kvůli obavám z ruského vměšování, které v roce 2024 vedlo ke zrušení původních výsledků.
V Polsku voliči rozhodují o nástupci Andrzeje Dudy v prvním kole. Hlavní kandidáti jsou Rafał Trzaskowski z Občanské koalice (KO) a Karol Nawrocki z Práva a spravedlnosti (PiS). Trzaskowski, varšavský starosta, prosazuje proevropskou politiku, liberální hodnoty a práva menšin, což podporuje premiér Donald Tusk. Nawrocki zdůrazňuje křesťanské tradice, národní suverenitu a odmítá migrační pakt EU či liberalizaci potratových zákonů.
Průzkumy dávají Trzaskowskému přes 40 % (IBRiS), Nawrocki má kolem 30 %. Pokud postoupí do druhého kola (1. června), souboj může být vyrovnaný. Polské úřady sledují riziko zahraničního vměšování, inspirované rumunským případem.
Výsledky voleb ovlivní postavení obou zemí v EU a NATO. Simionovo vítězství by mohlo Rumunsko přiblížit izolacionismu, zatímco Trzaskowski by posílil polskou proevropskou linii.
gnews.cz – GH