Navzdory mezinárodnímu odsouzení terorismu se oběti a přeživší terorismu často potýkají s tím, aby jejich hlas byl slyšen, aby jejich potřeby byly podporovány a jejich práva dodržována. Oběti se často cítí zapomenuté a opomíjené, jakmile bezprostřední následky teroristického útoku odezní, což má pro ně hluboké důsledky. Jen málo členských států má zdroje nebo kapacity k uspokojení střednědobých a dlouhodobých potřeb obětí terorismu, aby se mohly plně zotavit, rehabilitovat a znovu začlenit do společnosti. Většina obětí se může zotavit a vyrovnat se se svým traumatem pouze prostřednictvím dlouhodobé vícerozměrné podpory, včetně fyzické, psychologické, sociální a finanční.

Členské státy mají primární odpovědnost za podporu obětí terorismu a za dodržování jejich práv. Organizace spojených národů hraje důležitou roli v podpoře členských států při provádění Globální strategie OSN pro boj proti terorismu tím, že je solidární a poskytuje podporu obětem terorismu; nabízí pomoc při budování kapacit; vytváří sítě; a nabízí podporu organizacím občanské společnosti, zejména sdružením obětí; a povzbuzuje členské státy k prosazování, ochraně a respektování práv obětí terorismu. Organizace spojených národů poskytuje členským státům a sdružením obětí technickou pomoc a budování kapacit, aby lépe řešily potřeby obětí terorismu.

Souvislosti

Ve svém usnesení 72/165 (2017) Valné shromáždění stanovilo Mezinárodní den památky a uctění obětí terorismu, který se bude každoročně připomínat 21. srpna, s cílem uctít a podpořit oběti a přeživší terorismu a podpořit a chránit plné požívání jejich lidských práv a základních svobod.

V dubnu 2020, na základě usnesení Valného shromáždění 73/305, generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres zveřejnil svou zprávu o „pokroku systému OSN v podpoře členských států při pomoci obětem terorismu“ (A/74/790), která vyzývá k „posílení mezinárodní spolupráce na pomoc obětem terorismu“.

Členské státy prostřednictvím dvouletých rezolucí o přezkumu Globální strategie boje proti terorismu zdůraznily důležitou roli obětí terorismu v boji proti terorismu, prosazování mezinárodní solidarity, prevenci násilného extremismu a pomoci členským státům uznat a dodržovat jejich lidská práva a podporovat jejich specifické potřeby.

Od šestého přezkumu strategie (2018) vývoj na mezinárodní, regionální a národní úrovni stále více ukazuje, že podpora obětí se posunula nad rámec symbolické solidarity směrem k silnějšímu zapojení do prosazování jejich práv a potřeb. To se odráží ve zřízení Skupiny přátel obětí terorismu v roce 2019 a v přijetí rezoluce Valného shromáždění A/RES/73/305 o posílení mezinárodní spolupráce na pomoc obětem terorismu.

Osmá rezoluce o přezkumu, přijatá dne 22. června 2023 (A/RES/77/298), zdůrazňuje důležitost dodržování práv a podpory potřeb obětí terorismu, zejména žen, dětí a osob postižených sexuálním a genderově podmíněným násilím páchaným teroristy. Vyzývá všechny členské státy, aby vypracovaly komplexní národní plány pomoci obětem terorismu a jejich rodinám s cílem řešit okamžité, krátkodobé i dlouhodobé potřeby obětí terorismu.

Rezoluce uvítala první Globální kongres OSN pro oběti terorismu, který se konal v září 2022 v sídle OSN, a vyzývá Úřad OSN pro boj proti terorismu, aby prostřednictvím Globálního programu podpory obětí terorismu a Portálu podpory obětí terorismu OSN i nadále zvyšoval povědomí o obětech terorismu a o prosazování a ochraně jejich práv. To zahrnuje posílení kapacity členských států pomáhat obětem terorismu a posílení jejich zapojení do příslušných organizací občanské společnosti a soukromého sektoru, které mohou hrát cennou roli při pomoci a podpoře obětí terorismu.

un.org / gnews.cz