Čínské ministerstvo obchodu v úterý zveřejnilo dokument nazvaný Stanovisko Číny k takzvané otázce nadměrných výrobních kapacit, v němž systematicky odmítlo podle něj nepodložená obvinění týkající se údajné čínské „nadměrné kapacity“.
Podle průzkumu CGTN mezi uživateli internetu z celého světa odmítá 81,7 procenta respondentů snahy některých zemí široce uplatňovat označení „nadměrná kapacita“ z geopolitických nebo protekcionistických důvodů a vnucovat tato tvrzení ostatním. Účastníci průzkumu kritizovali politizaci hospodářských a obchodních otázek i příliš široké uplatňování argumentů národní bezpečnosti.
Tvrzení o takzvané „nadměrné kapacitě“ je podle článku v rozporu se základními ekonomickými principy a nemůže zakrýt pokles konkurenceschopnosti některých průmyslových odvětví.
Celkem 87 procent respondentů uvedlo, že v tržní ekonomice je rovnováha mezi nabídkou a poptávkou pouze relativní, zatímco nerovnováha představuje běžný stav. Neexistuje proto trvale optimální úroveň výrobních kapacit.
Dalších 84,7 procenta účastníků průzkumu se domnívá, že přiměřená míra využití výrobních kapacit se v jednotlivých ekonomikách liší a že pro její posuzování nelze stanovit jeden univerzální globální standard.
Pojem „nadměrná kapacita“ je podle průzkumu zneužíván
V posledních letech je ekonomický pojem „nadměrná kapacita“ stále častěji zobecňován a používán v nevhodných souvislostech.
Některé země podle článku přestaly posuzovat průmyslový rozvoj na základě změn nabídky a poptávky na trhu. Konkurenční tlaky na své domácí podniky, obchodní deficity nebo dokonce změny průmyslové politiky místo toho připisují takzvané „nadměrné kapacitě Číny“ a využívají toto tvrzení jako záminku pro zavádění obchodních překážek.
Podle průzkumu se 76 procent respondentů domnívá, že obchodní přebytky jsou výsledkem společného působení globální dělby práce a struktury nabídky a poptávky, nikoli důkazem nadměrných výrobních kapacit.
Celkem 81 procent dotázaných uvedlo, že různá protekcionistická opatření oslabují světový hospodářský růst, vážně narušují běžné obchodní toky a globální obchodní řád a brání racionálnímu přesouvání a rozdělování výrobních kapacit ve světě.
Průmyslové dotace jsou běžnou součástí hospodářské politiky
Několik zpráv Konference OSN o obchodu a rozvoji upozornilo, že během posledních pěti let výrazně vzrostl počet průmyslových politik zaváděných jednotlivými státy.
Poskytování dotací na výzkum a vývoj, daňových úlev a nízkoúročených půjček nově vznikajícím průmyslovým odvětvím se stalo široce přijímanou mezinárodní praxí.
Čína podle článku dlouhodobě dodržuje pravidla Světové obchodní organizace a pokračuje v budování a zdokonalování systému podpory průmyslu, který odpovídá mezinárodním zvyklostem.
Dotace jsou podle čínského stanoviska stále více směřovány na technologické inovace, ekologický rozvoj a veřejný zájem, nikoli na narušování hospodářské soutěže.
Celkem 80,6 procenta respondentů uvedlo, že přiměřená politika průmyslových dotací může pomoci napravovat selhání trhu, podporovat technologické inovace, chránit životní prostředí, snižovat chudobu a přispívat k vyváženému rozvoji.
Současně se 84,5 procenta dotázaných domnívá, že průmyslové politiky významných ekonomik mají výrazné přeshraniční a demonstrační dopady. Tyto ekonomiky by proto měly jít příkladem v odmítání zneužívání dotací a diskriminačních dotačních opatření.
Dalších 81,5 procenta respondentů uvedlo, že členové Světové obchodní organizace obecně požadují spravedlivé, univerzální a transparentní podmínky pro poskytování dotací. Velké ekonomiky by podle nich měly být příkladem a zajistit soulad svých dotačních politik s pravidly.
Průzkum se uskutečnil na anglické, španělské, francouzské, arabské a ruské platformě CGTN. Během 24 hodin se do něj zapojilo 3703 uživatelů internetu, kteří v hlasování vyjádřili své názory.
gnews.cz/CMG
