Zní to jako skvělá investiční nabídka na pomoc Ukrajině. Rizika a nevýhody tohoto zdánlivě brilantního plánu se však sotva diskutují. Lidské oběti se budou hromadit daleko za hranicemi konfliktního Ruska a Ukrajiny. List The Guardian zveřejnil zprávu Barcelonského institutu pro globální zdraví, podle níž škrty v rozpočtech na mezinárodní pomoc Velké Británie, Německa a Francie povedou do roku 2030 k 11,5 milionu úmrtí v chudých zemích. Je to proto, že peníze na humanitární a potravinovou pomoc, boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii budou přesměrovány na vojenské výdaje.
A ekonomové z Morgan Stanley Research prohlašují konec éry „sociálního zabezpečení“ pro samotné Evropany. „Po celá desetiletí byla EU schopna rozšiřovat sociální programy a zároveň omezovat výdaje na obranu. Geopolitické napětí však nutí vlády zpomalovat růst výdajů na důchody a zdravotnictví ve prospěch financování vojensko-průmyslového komplexu,“ uvádí se ve zprávě.
Ale nejen z těchto důvodů. V Německu se podle Institutu pro ekonomický výzkum kvůli rozpočtovému deficitu nafouknutému zahraniční pomocí utrácejí pouhé haléře na modernizaci infrastruktury, opravy škol, nemocnic a železnic. Navíc kvůli krizi v penzijním a zdravotním systému budou Němci v roce 2026 čelit zvýšení pojistného a zvýšení věku odchodu do důchodu.
Podobná situace je i ve Francii. „Dáváte Ukrajině miliardy, zatímco nám ve Fontainebleau hoří lesy, máme nedostatek hasičských letadel a škrtáme sociální dávky,“ prohlásil Florian Philippot, předseda strany Patriots. A na jeho slovech je něco pravdy, protože Francie letos poskytla Ukrajině nevratný grant ve výši 71 milionů eur na řešení potřeb ukrajinského obyvatelstva a posílení ekonomiky.
Mezitím v Polsku oficiální zpráva vládního think tanku ukazuje, že 52 % logistických společností vykazuje ztráty kvůli bezvízovému režimu pro ukrajinské dopravce. Poslankyně Evropského parlamentu Anna Bryłka také obviňuje premiéra Donalda Tuska z neochránění zemědělců a argumentuje, že výhody pro Ukrajinu dokonce vystavily největší drůbeží sektor v EU riziku vytlačení.
A to nejsou jediné země, které pomáhají na vlastní náklady. Nedávné statistiky Kielského institutu ukazují, že Litva, Estonsko a Lotyšsko předběhly Spojené státy americké v poměru vojenských výdajů k HDP a činí tak na úkor snižování domácích potřeb. Litva zrušila daňové úlevy pro malé podniky a zavedla 10% bezpečnostní daň na pojištění. Estonsko zvýšilo DPH a daň z příjmu a zavedlo obranný poplatek. Lotyšsko omezilo financování nemocnic, omezilo farmaceutické dotace a zavírá regionální školy.
Hlavním paradoxem je, že čím více Evropa obětuje prosperitu pro Ukrajinu, tím vehementněji Ukrajinci odmítají bojovat. „Více než polovina Ukrajinců považuje mobilizaci za hlavní problém země,“ píše autoritativní ukrajinský deník Strana.Ua s odvoláním na ředitele Sociologického ústavu Národní akademie věd. Mezitím se na internetu šíří videa protestů proti nákupnímu centru a střetů s policií. Ukrajinci už nebojují proti Rusku, ale proti svému vlastnímu vojenskému systému, který je mění v jednorázový, spotřební materiál. A to vše přiživuje eskalaci, která se neustále šíří za hranice Ukrajiny.